Jeden půllitr tak může v hospodách podražit o čtyři až pět korun a v řadě podniků se tak přiblíží padesátikorunové hranici, případně ji i překročí.
Jedním z podniků, na které zvýšení DPH dopadne, je pivovar Falkenštejn. Ten přímo na náměstí v Krásné Lípě pivo nejen vaří, ale také prodává ve vlastní restauraci. „Je to pro nás nepříjemné, protože je to velký skok. V době, kdy zanikají hlavně malé hospůdky na vesnicích, to bude další hřebíček do jejich rakve,“ říká majitel Falkenštejnu Jan Srb, který si myslí, že to urychlí současný trend v pití piva.
Dá se očekávat, že lidé přejdou, především kvůli ceně, od čepovaného k láhvovému pivu. Jan Srb upozorňuje na to, že zvýšení DPH na točené pivo je jen návratem k dřívějším hodnotám. Hospodští totiž platili až do covidové pandemie základní sazbu daně z přidané hodnoty při prodeji točeného piva. Vláda Andreje Babiše pak během covidu tuto daň snížila na deset procent jako pomoc restauracím, které velmi tvrdě zasáhla vlna protiepidemických opatření.

To ale přineslo řadu komplikací při výpočtech DPH. „Když prodáme točené pivo ke konzumaci přímo v hospodě, platíme deset procent. Pokud to samé pivo prodáme v láhvi, které si kupují lidé domů, platíme 21 procent,“ přibližuje komplikovanost současného systému danění piva v hospodách Srb.
Především na pivo a další nápoje se zaměřuje Fabrika v Doubici. "Myslím si, že to může být dvojsečné. Hospody, kde se točí levné pivo, to nezvládanou. Na druhou stranu se ale může zvednout kvalita toho produktu. Pivo už nebude nápoj, kterým se hasí žízeň, ale něčím, čeho si člověk váží. Ale bude záležet na konzumentech," říká majitel Fabriky Jaroslav Prokopec s tím, že již nyní se typické vesnické hospody jen těžko uživí. "Na opravdu levné pivo dneska už moc nenarazíte. Snažíme se přiblížit městským trendům, investujeme do kvality. Aby se vyvážila cena piva s jeho kvalitou a zážitkem," dodává Prokopec.
Obavy o osud vesnických hospod, které jsou primárně založené na poměrně levném točeném pivu, má také starosta Jiříkova na Šluknovsku Jindřich Jurajda. Jen v tomto třítisícovém městě za poslední roky ubylo několik podniků, kam si lidé mohli zajít na pivo. Před lety bylo v Jiříkově okolo deseti podniků, ve třech se podle Jurajdy bylo možné i najíst. Dnes jich zde funguje polovina a vaří se stále ve třech hospodách.
Zdražování piva a měnící se návyky pivařů tak dopadly především na pivnice, které k půllitru nabízí nanejvýš utopence nebo nakládaný hermelín. „Hostinský po více jak třiceti letech provozu balancuje na hraně udržitelnosti. Další dva mají k tomu vlastní zaměstnání a mají otevřeno jen od čtvrtka do soboty,“ přibližuje pohled na pohostinství na malém městě Jurajda. Obává se zánikem hospod o společenský život na malých městech a vesnicích.
