Petr z Děčína pracuje od roku 1994 na lodi v Nizozemsku. Stejně jako řada jeho kamarádů musel i on odejít do zahraničí přeprava energetického uhlí z Lovosic do elektrárny ve Chvaleticích po vodě skončila, a šífáci tak začali hledat obživu jinde.

„Po celou dobu naší práce v zahraničí jsme tam také odevzdávali daně. Na podzim v roce 2016 ale všem lodníkům pracujícím v Nizozemí poslaly české finanční úřady dopisy, ve kterých stálo, že dlužíme statisícové částky na daních, které musíme neprodleně uhradit,“ popisuje Petr.

Úřady se opírají o komunistickou smlouvu z roku 1974 mezi tehdejším Československem a Nizozemskem, která uvádí, že zaměstnanci na palubách nizozemských letadel a lodí platí daně v místě svého bydliště, tedy v Česku. Přitom kupříkladu v Německu platí lidé daně tam, kde má sídlo firma, pro kterou pracují.

Vlk. Ilustrační foto
Vlky z Českého Švýcarska i Lužických hor čeká odchyt a následné sledování

„Od té doby nás finanční úřady doslova šikanovaly a pokračují v tom nadále. Já sám jsem na daních a příslušenství k daním zaplatil přes 1,5 milionu korun. Nerozumím tomu, proč bychom měli daně platit dvakrát kvůli zapomenutému zákonu, který někdo, zřejmě zcela pragmaticky, přivedl zpět k životu,“ zlobí se Petr.

DAŇ DLUŽÍ 600 LIDÍ Z REGIONU

Případ se týká stovek námořníků pracujících v Nizozemsku, kteří musejí v tuzemsku doplácet dlužné daně z příjmů několik let zpětně.

„Jde o zhruba 600 daňových subjektů, místně příslušných Finančnímu úřadu pro Ústecký kraj,“ informuje Šárka Šmolíková z ministerstva financí.

Kolik je mezi zmíněnými šífáky dlužníků, kolik z nich už dlužnou daň zaplatilo a kolik stále dluží, není zřejmé. „Finanční úřad samostatně neeviduje danou skupinu poplatníků,“ dodává Šmolíková.

Hasiče ve Varnsdorfu navštívila Dominika, kterou zachránili.
FOTO: Hasiče ve Varnsdorfu navštívila Dominika. Před rokem jí zachránili život

Řada z lodníků si navíc nestačila dopisy z „finančáku“ vyzvednout a částku včas uhradit. Na plavidlech jsou totiž často čtvrt i půl roku v kuse a na břeh se jen tak nedostanou.

Jak dokládá Petr, na některé jeho přátele lodníky už tak uvalily úřady exekuce. „Spousty jich přišly úplně o všechno, včetně manželství i vlastního zdraví. Já osobně se od té doby léčím s vysokým krevním tlakem, špatně spím a žiju se svou ženou v neustálém strachu,“ líčí Petr.

Jana, partnerka lodníka z České Kamenice, vypráví obdobný příběh. S přítelem platí hypotéku, splátku za pozemek, společně se chtěli odstěhovat z paneláku do rodinného domu.

„V našem případě jde o částku 200 tisíc korun. Naše sny a představy o spokojenějším životě na vesnici se touto situací hroutí. Budoucnost našich dětí je ohrožena, a to jen proto, že teď si náš stát vzpomněl na úhradu daní zde,“ říká rozhořčeně Jana.

Tradiční topení vánočního kapra v Děčíně.
FOTO: Kapr naposledy mrskl ploutví a utopil se

Lodníci nyní na celý případ upozorňují rovněž prostřednictvím nových webových stránek www.cesti-lodnici.cz. „Vzhledem k tomu, že ne všichni lodníci měli dostatek peněz, banky jim zamítly žádosti o půjčky, kterými by zaplatili své dluhy, a proto jim finanční úřady zastavují veškerý majetek. Někteří z nás se tak dostali až na úplné dno,“ uvádí v prohlášení lodníci na webu, který zahrnuje i on-line petici bojující za změnu sporné smlouvy.

Petice čítá už čtyři stovky podpisů, námořníci ji hodlají předat nizozemskému velvyslanectví v Praze. Současně s tím lodníci založili na konci listopadu odbory.

Ministerstvo financí ale vidí situaci jinak. Podle jeho výkladu smlouva šífákům dlouhé roky pomáhá. „Smlouva zabraňuje dvojímu zdanění, protože bez ní by naopak lodníci museli platit daně v Česku i v Holandsku, díky této smlouvě pouze v Česku. Ministerstvo financí velice mrzí, že někteří lodníci daně platili v Holandsku, kde podle zákona neměli, a naopak je nezaplatili v Česku, kde jim to zákon ukládá,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Jedenáctiletý Adam má vážné zdravotní problémy
Adámek trpí plicní hypertenzí. Pomozte, žádá rodina veřejnost

Jak resort, tak finanční správa (FS) s lodníky opakovaně jednaly. Společnou řeč ale prozatím nenašly. „Touto cestou nemůže být odpuštění daňové povinnosti, protože ministerstvu financí ani FS zákon neumožňuje odpouštět daně s výjimkou živelných pohrom a nesouladů v uplatňování daňových předpisů, což v tomto případě nenastalo,“ míní Žurovec s tím, že daňová správa pomáhá lodníkům získat zpět daně zaplacené v Nizozemí.

„Poskytla jim návody jak postupovat, dává splátkové kalendáře, odpustila penále a úroky z prodlení a tak dále,“ podotýká Žurovec.

NĚKTEŘÍ UVAŽUJÍ O ŽALOBĚ

Realita je ale dle některých lodníků jiná. Mnoho z nich peníze z daní zaplacených v Nizozemsku nejspíše už neuvidí. Tamní zaměstnavatelé totiž údajně daně za své lodníky v některých případech státu neodvedli. Ze mzdy jim přitom částky strhávali.

„Finanční úřad pro daňové záležitosti v Nizozemí nebude vracet žádnou daň z příjmu. Ukázalo se, že tato daň nebyla vaším zaměstnavatelem v Nizozemsku vůbec uhrazena,“ napsala jednomu z lodníků finanční poradkyně Radka Hartmanová, která v Holandsku komunikaci mezi lodníky a úřadem zajišťuje.

V Rumburku mohou lidé bez střechy nad hlavou využít krizové přespávání.
Na mrazu v noci bezdomovci spát nemusí

Vrácení daní z Nizozemska přitom lodník v běžných případech může získat až pět let zpětně. Problémem ale bývá jazyková bariéra i finanční náročnost při vyřizování dokumentů.

Momentálně část lodníků zvažuje podání žaloby na ministerstvo financí, někteří zase prodali své byty v ČR a odstěhovali se do Nizozemí.

Smlouva z roku 1974
V září 2016 řada lodníků obdržela od Finančního úřadu v Děčíně a Ústí nad Labem dopisy, prostřednictvím kterých byli vyzváni, aby se dostavili k ústnímu jednání. Po osobním jednání jim bylo sděleno, že porušili smlouvu z roku 1974, mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím. A že se zpětnou platností musí uhradit daně za roky 2013, 2014, 2015. Do té doby je lodníci hradili v Nizozemí. Smlouva z roku 1974 se vztahuje pouze na posádky lodí a letadel. Jakýkoliv jiný zaměstnanec pracující v Nizozemí odvádí daně tam.