Největší město Šluknovského výběžku každoročně vyprodukuje okolo šesti tisíc tun odpadů, jejich množství v posledních letech stále roste. Zákon má na obce přísné požadavky týkající se separace odpadu, během několika let by podíl toho recyklovatelného měl dosáhnout 70 procent. Společně s tím se chystá zákaz skládkování a města musí hledat způsob likvidace směsného odpadu.

„Abych pravdu řekl, tak nevíme. Myslím, že podobně jsou na tom i okolní starostové. Je několik variant, mezi které patří i ZEVO,“ říká varnsdorfský starosta Roland Solloch s tím, že ve městě mají rozvody tepla. Energii vzniklou při spalování odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) by tak bylo možné využít nejen k výrobě elektřiny, ale i k ohřevu vody a vytápění domů napojených na centrální teplárnu.

Proti spalovně ve městě přitom vznikla i petice. Lidé se bojí většího dopravního zatížení nebo zplodin ze spalování. „Máme problém ne se spalovnou, ale s lidmi, kteří to mají na starosti a hlavně s transparentností celého procesu. Město vypracovalo tři zprávy a k té nejdůležitější říkající, že jediným řešením je spalovna, se nedostanete,“ je nespokojený Pavel Vaňáč, který byl jedním z obyvatel vystupujících na úterním veřejném setkání. Podle jeho názoru by mělo město nechat vytvořit koncepci nakládání s odpady včetně celého cyklu nakládání s nimi. „Předpokládám, že na konci nejspíše bude spalování poté, co se vše vytřídí. Je potřeba ale zvážit, jestli je ekonomické stavět spalovnu nebo to vlakem vozit jinam,“ nabízí svůj pohled na řešení problémů se stále rostoucím objemem odpadů Vaňáč s tím, že spalovna nemusí být jediným řešením.

Na nedostatek informací si stěžuje také varnsdorfská zastupitelka Lenka Lanková, která na veřejné setkání dorazila. „Zatím jsem nedostala žádný konkrétní výstup z odpadového výboru. Sice se schází několikrát do měsíce, ale nevím, co to přináší. Možná, kdyby tam seděli odborníci, přineslo by nám to víc,“ je nespokojená Lanková. Podle jejího názoru je preferované právě ZEVO a všechny ostatní možnosti jdou bokem.

Kdo a jak případnou spalovnu postaví, zatím není jasné. Podle Sollocha na její vybudování město peníze mít nebude, protože se bude jednat o investici ve výši stovek milionů korun. Ve čtvrtek proto budou zastupitelé projednávat memorandum o spolupráci s Teplárnou Varnsdorf, na jehož základě by měla být zadána studie proveditelnosti. Ta by měla říct, za jakých podmínek se stavba spalovny vyplatí nebo zda pro ni bude dostatek odpadu ke spálení. „Děláme teprve první krůčky. Jaký bude výsledek, si netroufám odhadnout,“ dodává Solloch.

Varnsdorf se začal zajímat o odpady před přibližně pěti lety, kdy vznikl výbor zastupitelstva pro nakládání s nimi. V té době totiž už bylo jasné, že dříve nebo později bude zakázáno skládkování a zároveň se zvýší povinný podíl recyklovatelného odpadu. „Podle krajského plánu by se měl zbytkový odpad vozit do Komořan na Mostecku, což je pro nás 120 kilometrů daleko. Pro obce z výběžku ještě dál. Proto jsme je oslovili, zda by nezvážily vozit odpady na jedno zařízení,“ vysvětluje předseda výboru Václav Moravec a ujišťuje, že jakékoliv jednání o vzniku spalovny musí posvětit zastupitelé.

Podle jeho názoru ale v případě neschválení záměru stavby není jiná varianta likvidace než se podrobit krajské koncepci. Ve zhruba 40 kilometrů vzdáleném Liberci sice už dnes ZEVO funguje, ale jeho kapacita je zcela naplněná, jak potvrdil jeho ředitel Pavel Bernát, který se úterního setkání také zúčastnil.