Máme toho dost! Hanba! Hromové skandování a ohlušující pískání a bubnování se neslo ve středu odpoledne Lidickým náměstím a nádvořím hejtmanství v Ústí nad Labem. Přibližně dvě stovky naštvaných lidí vyrazily demonstrovat za záchranu nemocnice v Rumburku. Ta se potácí na hranici insolvence.

„Platíme si zdravotní pojištění jako lidé ve zbytku republiky. Proto chceme, aby nám byla i poskytována zdravotní péče jako lidem v ostatních částech Česka,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů protestu Martin Horák. Ten spolu s dalšími třemi lidmi nesl v čele průvodu mířícího k hejtmanství velkou černou rakev. „Obáváme se o zdravotní péči a hlavně o naše zdraví. Máme pocit, že tomu není věnována dostatečná pozornost,“ přidal se Miroslav Řebíček, který na protest dorazil z Krásné Lípy.

Strach nemají jen pacienti, ale také zaměstnanci nemocnice. Ta se totiž potýká s takovými finančními problémy, že jen na poslední chvíli zažehnala nebezpečí, že nebude mít na výplatu červnových mezd.

„Ale teď už máme červenec a nevíme, jak to bude dál. Sice u nás v nemocnici nerozšiřujeme tepny nebo neděláme operace srdce. Ale tu první pomoc jsme schopni zajistit. V tom je rumburská nemocnice nezastupitelná,“ řekla Helena Zerzánová, která pracuje v rumburské nemocnici jako sestra. Podle ní panuje na všech odděleních ponurá nálada, protože lidé mají obavy o práci. „Sestry i lékaři si hledají práci, protože nevědí, co bude,“ dodala.

Nikdo mezi demonstranty nepřišel

Kraj je jedním z partnerů Rumburka při jednání o převzetí tamější nemocnice. Za protestujícími ale nikdo z politiků ani úředníků na nádvoří nesešel, což skandující dav nesl nelibě. Nakonec vyrazili za zástupcem ředitele krajského úřadu Lubošem Trojnou dva zástupci protestujících, Martin Horák a lékař Petr Vondráček. Ale ani oni nikoho z krajského úřadu ke komunikaci s demonstrujícími nepřesvědčili. Čekání na jejich návrat z útrob hejtmanství si lidé krátili zpěvem státní hymny.

„Ani nechoďte dovnitř, protože v pracovní době tam zastupitelstvo nenajdete. Zástupce ředitele krajského úřadu nám potvrdil, že on není ten, kdo by nám mohl pomoci,“ řekl po příchodu z hejtmanství Horák.

Lidi ze Šluknovského výběžku rozhodně neuklidnilo prohlášení Krajské zdravotní (KZ) z počátku tohoto týdne. Největší zdravotnická společnost v kraji odmítla, že by mohla nyní převzít Lužickou nemocnici bez toho, aniž by byla hotová hloubková prověrka. Tu by měla KZ dostat v polovině srpna.

„Představenstvo v tuto chvíli nezná výsledek zadaného auditu a nemá tak dostatek informací k učinění kvalifikovaného rozhodnutí, zda nemocnici převzít, či nikoli. Lužickou nemocnici proto Krajská zdravotní v tuto chvíli převzít nemůže,“ uvedl místopředseda představenstva KZ Radek Scherfer. Právě představenstvo společnosti by o zapojení rumburské nemocnice do struktur KZ rozhodovalo.

Firma má podle svého prohlášení zájem na řešení situace a zajištění zdravotní péče pro všechny obyvatele Ústeckého kraje. Je tak připravena se podílet i na poskytování zdravotnických služeb ve Šluknovském výběžku. „V souvislosti s řešením situace v Lužické nemocnici nemůžeme ohrozit ekonomickou stabilitu KZ, nezbytnou pro zajištění provozních a investičních potřeb ve stávajících pěti nemocnicích, stejně jako zaměstnance, bez kterých není možné rozsah poskytovaných zdravotních služeb zajišťovat,“ dodal Scherfer.

Nemocnice pod správou KZ se totiž obávají toho, že v současné době nejsou jasné konkrétní úhradové mechanismy a ani podoba sjednávání a uzavírání smluv zdravotních služeb v regionu prostřednictvím KZ.

Přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má přibližně tři pětiny všech pojištěnců, zpracovala návrh postupu pro zajištění nemocniční péče na Šluknovsku. „Garantujeme, že VZP zajistí zachování smluvních vztahů a poskytování zdravotní péče v nemocnici Rumburk v plném rozsahu,“ napsal starostům ze Šluknovska náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík. VZP má podle dopisu připravený detailní návrh finanční podpory neodkladné péče a urgentního příjmu. Připraveno je také zvýšení plateb nemocnici kvůli její odlehlosti.

Nemocnice chtějí aby se kraj zapojil víc

Oslovené regionální nemocnice vlastněné městy se shodují, že by jim kraj mohl pomáhat více. „Jsme tu od toho, abychom udrželi provoz a hlavně personál, což je nejsložitější. Kdyby se městské nemocnice podporovaly jako nemocnice v KZ, tak by se nám také daleko lépe dýchalo. Kraj dává KZ vyrovnávací platbu, která se pohybuje mezi 250 až 400 miliony korun ročně. Nic proti tomu, ale na zbylé nemocnice v okresech zbydou 2-3 miliony na jednu. Což je v porovnání s KZ minimum,“ konstatoval starosta Kadaně Jiří Kulhánek.

Kadaň dobrovolně převzala nemocnici od kraje v roce 2003. „Letos jsme dali nemocnici deset milionů, vloni dvacet, předloni to bylo šest milionů. Je to variabilní dle situace a stavu. Kdyby nám kraj pomohl více, třeba co se týká investic, tak by se nám stejně jako ostatním nemocnicím městského typu hodně uvolnily ruce,“ řekl Kulhánek, který je současně i krajským zastupitelem.

Jak doplnil ředitel kadaňské nemocnice Petr Hossner, město před třemi roky zvažovalo, zda ji prodat nebo pronajmout většímu zdravotnickému zařízení. „Rozhodnutí ponechat si nemocnici ve vlastnictví se jeví po třech letech jako správné. Dochází postupně k navyšování počtu ošetřených pacientů, rozšiřování spektra odborností a přichází i noví zaměstnanci,“ nastínil Hossner s tím, že hejtmanství by mělo podporovat všechna lůžková zařízení v kraji stejně, bez rozdílu velikosti a vlastníka. „Strategie vše pod jedním vlastníkem tu už byla a nikam nevedla,“ zmínil Hossner.

Hornická nemocnice s poliklinikou v Bílině také patří městu, které v jejím střednědobém výhledu rozpočtu počítá až do roku 2021 s roční dotací 1,6 milionu korun. „Máme dlouhodobou podporu vedení města, ať je tam z politiků kdokoli. S personálem typu zdravotní sestry nebo ošetřovatelky problém nemáme, s lékaři je to podobné jako po celé republice. Co nám hlavně chybí, je kvalifikovaný kuchař, který je schopný vařit pro velký počet strávníků,“ vyjmenovala jednatelka bílinské nemocnice Andrea Nováková. Z dotačních výzev, které každoročně kraj vypisuje, se nemocnici podařilo pořídit například nová lůžka nebo zvedáky pro těžké pacienty.

Nováková současně nepředpokládá, že by Krajská zdravotní zvládla do budoucna organizačně pojmout všechny malé ordinace nebo větší nemocnice. „Výhodou by bylo propojení těchto nemocnic z hlediska personálního zabezpečení, protože takhle si vytváříme konkurenci mezi sebou a odráží se to i na navyšování odměn a fluktuaci zaměstnanců,“ podotkla Nováková.

S žádostí o finanční zapojení do fungování své nemocnice se pak hodlá obrátit na Ústecký kraj a okolní obce město Žatec. Jak vedení radnice uvedlo, až šedesát procent pacientů, kteří vloni nemocnicí prošli, nebylo ze Žatce. Peníze od kraje a ostatních obcí by tak mohly pomoci na opravu nemocnice či nákup nových přístrojů.