Kliknutím zvětšíteKaktusům ale neunikne ani ve škole, pracuje totiž jako ředitel zemědělské školy v Děčíně. „Jejich tvary jsou opravdu zajímavé, růstové schopnosti, vytváření přenádherných květů. Je v tom i kus exotiky,“ vysvětluje, proč mu pichlavé rostliny tak učarovaly.
Exotickými rostlinami, mezi jejichž největší znalce nejméně v Česku patří, se zabývá už více než 40 let. První kaktus mu věnoval jeden z jeho kamarádů, jehož tatínek si jej přivezl z Kuby. Později pak vystudoval děčínskou zemědělskou školu, na které je dnes ředitelem, a vysokou školu. Díky svému koníčku, který jej po určitou dobu, kdy pracoval v cestovatelském magazínu Koktejl, i živil, projel i část světa.
„Loni jsem vydal knihu, ve které jsem zúročil všechny své cesty. Dvacetkrát jsem byl v Mexiku, byl jsem v Namibii, na Madagaskaru, v Ekvádoru, Brazílii, USA nebo na Kubě. Věnoval jsem těm sukulentům a kaktusům hrozně moc času,“ říká Kunte. Dohromady vyjel za sukulenty a kaktusy asi do desítky zemí, výběr destinací omezuje právě výskyt jeho zamilovaných květin.
Ačkoliv jsou pouště a polopouště pro většinu lidí symbolem nehostinnosti a nebezpečného místa k životu, Libor Kunte v nich naopak vidí určitou harmonii a klid. Přesto je považuje za bezpečná místa. Říká, že nebezpečno je tam, kde je člověk. Během svých cest se tak setkal i s drogovou mafií, jejímž terorem je vyhlášené například Mexiko.
„Nebylo to příjemné. Lidé mi často říkají, že jsou naše cesty nebezpečné. Třeba že Brazílie je strašně nebezpečná země. To vůbec není pravda. Brazílie je naprosto klidná. Nebezpečné je Rio de Janeiro nebo Sao Paolo. To jsou nebezpečná místa. Když pojedete do státu Minas Gerais, tak jste v absolutně bezpečné oblasti, kde jsou lidé strašně pohodoví a milí,“ přidává návod na bezpečné cestování zkušený cestovatel.
Přestože navštívil už řadu zemí, jednu na seznamu přání má – Peru, kde ještě nebyl. Také by si přál ještě jednou vyjet na Madagaskar.
41
Volný čas
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
