Po náročném zásahu v nepřístupném terénu byl zraněný muž převezen vrtulníkem do Ústí nad Labem.

„Lékaři Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem pacienta přijali se zhmožděninami hrudníku a dolních končetin. V současné době je hospitalizován na lůžkové části Kliniky úrazové chirurgie na sledování," uvedl mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra.

Letos to přitom nebyl první podobný zásah záchranářů 
v údolí Labe. Například na začátku května museli letět pro horolezce, který měl pravděpodobně příliš krátké lano 
a spadl. Pod skálou jej našli turisté. O několik týdnů později pak na jiného turistu spadl velký kámen.

„Letos jsme zasahovali 
u dvou případů, které skončily smrtí," říká mluvčí krajské zdravotnické záchranné služby Pavel Šebesta.

Jeden ze smrtelných případů se týkal horolezce. Tím druhým byl případ polského turisty, který utrpěl masivní infarkt a nebylo mu možné ani přes rychlý zásah pomoci. Právě přecenění vlastních schopností je poměrně častou příčinou zásahu záchranářů 
v turisticky vyhledávaných oblastech, které mají náročný terén.

Velmi často se horolezci dostanou do problémů vlastní vinou, například zanedbáním bezpečnostních zásad pro lezení na skály. Ty jsou v současném tropickém počasí velmi rozpálené, navíc na nich může čekat na horolezce, nezvyklé lézt na pískovci, nepříjemné překvapení.

„Pískovec je jako houba, je schopný absorbovat obrovské množství vody. A ta se z něj dostává buď tak, že se vsákne hlouběji, nebo se naopak skála rosí a je velmi mokrá. A to se děje právě tehdy, kdy panují vysoké teploty," popisuje úskalí lezení po pískovcích zkušený horolezec Ondřej Smíšek.

Přitom pro lezení platí poměrně přísná pravidla, která mají zajistit větší bezpečnost pro horolezce. Jedním z nich je například zákaz lezení na skálu po dešti. Vodou nasáklý pískovec je totiž výrazně křehčí a může se vylamovat.

„Přesný čas zákazu se těžko obecně určuje, každá skála je jiná. Je proto třeba používat především vlastní rozum," dodává Smíšek.