Nedostatek lékařů i sestřiček trápí prakticky všechny nemocnice v Česku, ty na severu nejsou výjimkou. Obzvláště kritická situace byla před časem v Rumburku, kde bylo nutné uzavírat i některá oddělení a akutní interna zde není otevřena dodnes. Nyní se ovšem daří nacházet nové zaměstnance v řadách uprchlíků z Ukrajiny.

Podle ředitele rumburské nemocnice Michala Tichého se personální situace v největším zdravotnickém zařízení na Šluknovsku postupně zlepšuje. „Podařilo se poměrně dobře stabilizovat chirurgii. Nahradili jsme odcházejícího primáře, nastoupili tam dva další lékaři. Pokud by přibyl jeden atestovaný chirurg, byla by situace dobrá,“ popsal.

Podle Tichého nemocnice netrpí výrazným nedostatkem středního zdravotnického personálu s výjimkou některých specializovaných odborností. Ty se navíc daří získávat pomocí stipendijních programů. Letos tak do Rumburku nastoupí absolventka oboru radiologický asistent.

Sanitka. Ilustrační foto.
Sanitky dál budou jezdit desítky kilometrů, jednání se vrátila na začátek

Personální problémy se snaží v Rumburku, stejně jako v řadě jiných nemocnic, řešit i pomocí uprchlíků, mezi kterými jsou lidé se vzděláním potřebným pro práci ve zdravotnictví. „Momentálně máme v zaměstnaneckém poměru dvě lékařky. S řadou dalších jsme krátce před zaměstnáním. Je potřeba říct, že se k tomu staví odpovědně a nechtějí nastoupit dřív, než budou ovládat alespoň trochu češtinu,“ přiblížil Tichý. Mezi lidmi chystajícími se na nástup je i jeden manželský pár. Muž byl v Česku ještě před začátkem války, jeho žena a děti pak za ním přijely po ruském útoku z okupované části Ukrajiny.

Mezi běženci se daří hledat nové zaměstnance i v jiných nemocnicích na severu Čech. Například v Kadani takto získali nejen lékaře, ale i sestřičky. Hlavní nápor zažili v prvních týdnech války. „Během dubna se nám podařilo zaměstnat přibližně patnáct lidí, z toho deset na administrativní pozici, ale mají lékařské vzdělání. Dalších pět lidí nastoupilo do technického úseku,“ řekl ředitel kadaňské nemocnice Petr Hossner.

Jedna z lékařek nastoupila například na anesteziologické oddělení, právě v této odbornosti je deficit obzvláště velký. Ve spolupráci s městem se nemocnici podařilo ubytovat v bytech nejen nové zaměstnance, ale i jejich rodinné příslušníky. Zaměstnat takové lidi přitom není nijak jednoduché, špitály i noví zaměstnanci musí splnit všechny požadavky, které na ně kladou české předpisy.

Logo Úřadu práce - ilustrační snímek
Ukrajinci mají o práci v Česku zájem. Na Děčínsku ji našlo 300 uprchlíků

„Myslím si, že některé požadavky jsou až moc komplikované. Nezbytná je samozřejmě nostrifikace vzdělání a komunikační znalost češtiny. To je nepřekročitelné. Je otázkou, zda se nezachovat třeba jako v Polsku, kde mají větší vůli k rychlejšímu uznávání vzdělání,“ naznačil možnou cestu pro celé české zdravotnictví Michal Tichý.

Podle jeho názoru je potřeba ověřit, zda doklad o vzdělání pochází z renomované školy. Právě u severního souseda Česka se daří doplňovat počty zdravotníků z řad uprchlíků v poměrně velkém rozsahu. Pro Polsko to ale není nijak novátorský přístup, už před válkou umožňovalo výrazně jednodušší postup při zaměstnání Ukrajinců než český stát.

„Nemyslím si, že by na Ukrajině nebyly velké kliniky. Z mé návštěvy si pamatuji, že tam fungovaly franšízy amerických společností, a věřím tomu, že si tam nevzali nekvalitního lékaře,“ dodal ředitel rumburské nemocnice.