Vratislav Prejzek začal pracovat jako praktický lékař ve Šluknově před několika lety. Tehdy se rozhodl poněkud zpomalit tempo. Kromě práce na jednotce intenzivní péče interny působil zároveň ještě jako lékař na záchranné službě. Měsíčně tak odpracoval i 400 hodin. „Zjistil jsem, že v české nemocnici si člověk vydělá jen o něco více, než když bude podnikat. Tak jsem odešel do Freibergu do Německa, odkud jsem se přesunul do Ebersbachu. Kvůli časovému vytížení jsem se ale rozhodl, že si koupím nějaký obvod a budu sedět na obvodě,“ popisuje svou cestu k pravděpodobně nejvyhledávanějšímu praktickému lékaři v regionu Vratislav Prejzek.

Jak se ukázalo, rozhodnutí učinil v pravou chvíli. V tu dobu se totiž rozhodli skončit s praxí manželé Strakovi, kteří se střídali v jedné ordinaci. Tu nakonec převzal a začal ji zásadně rozšiřovat. Dnes v jeho ordinaci pracuje 11 lékařů, pořídil také řadu diagnostických přístrojů, za kterými se muselo jezdit mimo Šluknov. „Já jsem přišel z interního JIPu a bylo pro mne nepředstavitelné posílat někoho na EKG sedm kilometrů sanitou do Rumburku. Vadilo mi taky, že nebyly dostupné ultrazvuky. Když jsem chtěl někoho třeba s bolestmi břicha objednat na ultrazvuk, byl termín za tři měsíce,“ zmiňuje lékař postupné rozšiřování nabídky, na kterou lidé v tomto městě nebyli dříve zvyklí.

Nebylo to ale nijak jednoduché. Bylo nutné vyjednat s pojišťovnami, že si potřebné přístroje může jeho ordinace pořídit a provozovat. Pokud by se tak nestalo, pojišťovny by takové výkony neproplácely. „Pro pacienty je to hned dvojí výhoda: nemusí nikam cestovat a vyšetření jim dělají lékaři, které znají,“ přidává další bonus Vratislav Prejzek. Jeho firma má dnes ordinace nejen v samotném Šluknově, ale také v Dolní Poustevně. A kromě ordinace praktického lékaře nabízí i interní, kardiologickou a dermatovenerologickou ambulanci.

Napříč Českou republikou chybí několik desítek praktických lékařů. Nové doktory mají pomoct nalákat třeba peněžní benefity.
Problém s praktickými lékaři bobtná, chybí všude v ČR. Nepomáhají ani benefity

Tolik výkonů by Prejzek nemohl zvládnout sám. Láká proto na Šluknovsko lékaře, kteří si chtějí udělat atestaci. „Je mi jasné, že pro mladé lékaře není Šluknovsko atraktivním regionem. Předně jsem je zaplatil a řekl jsem jim, že je dovedu k atestaci a naučím je ultrazvuky,“ přibližuje metody, jak přilákat lékaře do jednoho z nejodlehlejších regionů Česka. Přestože většina z nich po atestaci odchází jinam, daří se mu stále přivádět nové mladé lékaře. Přibližně třetina z nich pak ve výběžku nebo přilehlém okolí zůstane.

Že je Prejzkovým posláním pomáhat, dokázal také loni po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jen několik týdnů po jejím začátku nashromáždil dostatek zdravotnického vybavení, se kterým se vydal do napadené země. Přímo na místě pomáhal také ošetřovat zraněné. „Byli jsme nějakou dobu před Bachmutem, byli jsme v Dnipru, když tam spadla raketa, byli jsme u spadlého vrtulníku. Přímo v první linii jsme nebyli, to nebyl náš úkol. Když je člověk na místě, je ta realita jiná než fotky nebo videa. Jakmile se něco stane, přijedou jednotky, zajistí místo a začnou to dávat do pořádku,“ popisuje zážitky z válkou zasažené země. Při jejich první cestě krátce po ruské invazi byly všude checkpointy, neustále museli ukazovat doklady. Během zatím poslední cesty tomu tak nebylo, kontrolní stanoviště byla až před bojovou zónou.

Význam šluknovského lékaře velmi výrazně vzrostl během covidové pandemie, kdy byly velké problémy s termíny k otestování i ve velkých nemocnicích. Na celém Šluknovsku tehdy nebylo žádné oficiální testovací místo, lidé přitom potřebovali potvrzené negativní testy například při cestě za hranice nebo při řadě běžných činností. Během relativně krátké doby si ordinace doktora Prejzka vyřídila všechny nezbytné formality a začala testovat ve velkém. Regionu s 55 tisíc obyvatel tak opět vytrhl trn z paty.