Skoro třicet let se Zdeňka Morousková věnuje sportovní kynologii. Láska ke psům ji před šesti lety přivedla až na děčínský Sněžník, kde je jedním z policejních psovodů. Se svým psem Baxem obsadila před nedávnem třetí místo na mistrovství České republiky policejních psovodů. „Prvního psa jsem si pořídila hned jak jsem se odstěhovala od rodičů. Vždy jsem po něm toužila, ale rodiče byli proti,“ vzpomíná Zdeňka.

Nikdy si ale nemyslela, že skončí jako policejní psovod. Na tu myšlenku ji přivedl až v roce 2000 bratr. „Tehdy jsem z nouze pracovala v bezpečnostní agentuře, samozřejmě se psem. Bratr mě tak dlouho lanařil, až jsem se přihlásila do výběrového řízení a uspěla. Čtyři roky jsem si odsloužila na obvodě, pak zažádala o přeložení k psovodům,“ popisuje začátky u policie úspěšná psovodka.

Do kynologických skupiny cizinecké policie si tehdy přivedla i svého, dnes už osmiletého, německého ovčáka Baxe. „Uspěl ve všech zkouškách, tak jsem ho policii darovala,“ vysvětluje Zdeňka.

Stará se o tři psy

Bax je jedním ze tří svěřenců, které v současné době Zdeňka Morousková cvičí. Do její smečky patří ještě černobílá fenka anglického Springel Spaniela Bonie, která cvičena jako specialita na vyhledávání drog. Třetí v řadě je štíhlá, ukázněná, ale respekt vzbuzující fena belgického ovčáka Dorka. Tím ovšem výčet psí smečky nekončí. „Doma máme celkem pět psů. Manžel se totiž rovněž věnuje kynologii a má doma dva psy. Jako policejní psovod se ale neživí,“ podotkla s úsměvem Zdeňka.

Na mistrovství ČR policejních psovodů, které se konalo na konci září v Bálkově, vzpomíná ráda. „Možná to byla poslední Baxova soutěž a jsem velmi ráda, že uspěl. Třetí místo je prostě super,“ chválí svého svěřence Zdeňka.

Mezi zkušenými psovody reprezentovala cizineckou policii v kategorii pátrací pes. „Tři dny jsme strávili v terénu, každý den jiná disciplína, konkurence elitní, prostě dřina pro Baxe i mě,“ říká policistka. A ihned dodává, že úspěchu by nikdy nedosáhla bez podpory kolegů v práci. Před mistrovstvím k ní prý byli velmi pozorní a snažili se s přípravou pomáhat. „U psovodů platí, že za úspěchem jednotlivce je práce celého týmu a proto si myslím, že pochvalu a uznání si zaslouží i ostatní kolegové. Bez nich bych se nikam nedostala,“ vysvětluje Zdeňka.

Ve službě se prý rozhodně nebojí, i když mezi její pracovní povinnosti patří i kontrola ubytoven s cizinci, kde jak sama přiznává nebývá vždy veselo. „Nikdy nikam nejdu sama, vždy je se mnou můj pes, ten vzbudí patřičný respekt, a navíc, je všude se mou alespoň jeden kolega. I když ten asi nebudí takový strach, jako pes s vyceněnými zuby,“ směje se policistka.