V Děčíně to na sociálních sítích vyvolalo vlnu odmítavých reakcí.

„Jednoznačně jsme se shodli, že něco takového jako je lanovka by v Děčíně bylo užitečné. To ale neznamená, že se skutečně bude stavět," říká náměstek děčínské primátorky Jiří Anděl, který byl členem pracovní skupiny.

Lidé v Děčíně začali na sociálních sítích hned bouřlivě diskutovat.

„Lanovka je kýč a velká hloupost," napsal do diskuze například Otakar Kverka.

„Ať raději udělají pořádné chodníky a silnice," napsala Kateřina Taušová.

Lidem vadí hlavně to, že hlavní břímě nákladů na stavbu lanovky by mělo nést město. Skupina totiž nedoporučila, aby se do stavby lanovky zapojil soukromý investor. A to i přesto, že podle propočtů by se investice měla vrátit za necelých deset let.

„Pro soukromého investora by největším hendikepem byly pozemky pod odjezdovými stanicemi. Ty vlastní město. A ani já si nemyslím, že by bylo dobré takové pozemky prodávat," říká Pavel Sukdol, další člen pracovní skupiny.

Vizualizace lanovky na Pastýřskou stěnu.Zdroj: MM DěčínDalším řešením by byl případný dlouhodobý pronájem pozemků na Pastýřské stěně a Mariánské louce nebo na nábřeží pod zámkem. Nabízel se například pronájem na 99 let, ten je ale podle Sukdola neprůchodný. Návratnost investice i životnost lanovky jsou přitom výrazně kratší, počítá se nejvýše na desítky let.

Pracovní skupina posuzovala dvě varianty, kudy by měla lanovka vést, ostatní podle závěrečné zprávy nejsou průchodné.

První varianta by měla začínat na nábřeží pod děčínským zámkem asi třicet metrů proti proudu řeky od dnešního krytého pódia. Měla by měřit 271 metrů. Lanovka by měla mít dvě kabiny, každou pro osm lidí. Lanovka by tak mohla přepravit za hodinu až 240 lidí, roční kapacita by byla více než půl milionu.

Delší varianta měřící 571 metrů by měla zvládnout za rok převézt 336 tisíc lidí. Začínat by měla na Mariánské louce v části u bývalé polikliniky, kde by bylo nutné postavit pro odjezdovou stanici podstavec jako protipovodňovou ochranu. Tato varianta počítá také na Mariánské louce se stavbou podpěrného sloupu, bez kterého by nebylo možné takto dlouhou vzdálenost překonat.

Počty přepravených cestujících jsou ale maximální kapacity, v ekonomické části zprávy pracovní skupiny se počítá s výrazně menším zájmem, přibližně 150 tisíc pasažérů ročně.

V ekonomické rozvaze počítá zpráva s příjmy téměř deset milionů, roční ziskovost by se měla pohybovat okolo sedmi a půl milionu. Investice by se tak měla vrátit za necelých deset let.

Celkové předpokládané náklady ve výši 70 milionů korun ale ještě mohou výrazně zvýšit problémy s nástupními stanicemi, především s jejich podložím a s uchycením lana lanovky do skály na Pastýřské stěně.

Lanovku navrhuje zpráva financovat ze dvou zdrojů. První možností jsou dotace, které pokrývají zhruba čtyři pětiny nákladů. Druhou pak úvěr. U obou těchto možností by jako investor bylo podle závěrečné zprávy pracovní skupiny ve výhodnějším postavení město. To má totiž větší šanci uspět při žádosti o dotaci a zároveň dosáhne na lepší úvěrové podmínky než soukromý investor. Při čerpání dotace by město platilo jen spoluúčast, v případě financování prostřednictvím úvěru by ji radnice zaplatila celou.

Zároveň by ale na sebe převzala veškerá rizika související například s neúspěchem a ztrátovostí celého projektu. Například lanovka v Ústí nad Labem vedoucí 
z nákupního centra na Větruši stojí městský rozpočet několik milionů, protože její provoz je i díky nízkému jízdnému ztrátový.

U děčínské lanovky se ale počítá s jízdným výrazně vyšším než v Ústí nad Labem, to základní by pro zpáteční jízdenku mělo vyjít na devadesát korun.

Zprávou pracovní komise ale přípravu na možnou stavbu nekončí.

„Součástí zvažování musí být i veřejná diskuze, jejíž součástí budou i setkání s veřejností. Je ale jasné, že při podobné diskuzi se veřejnost vždy rozdělí na dvě skupiny," dodává Jiří Anděl.

Myšlenku na stavbu lanovky oživil před několika lety Pavel Sukdol, který v ní vidí především podporu turistického ruchu. Na Pastýřskou stěnu by se do zoologické zahrady mohli díky lanovce dostat i lidé, kteří nemají auto a pro které je prudký kopec na Pastýřskou stěnu nepřekonatelnou překážkou. Turistickým lákadlem by ale byla lanovka jako taková. Nabízela by totiž neokoukaný pohled na město, v případě delší varianty i na děčínský zámek z několika stran.