Ne všichni dospělí jedinci byli ale s odchovem úspěšní. V několika případech je za neúspěchem útok jiného predátora, v jednom případě za úhyn prokazatelně mohou neukáznění turisté.

Tradičně nejúspěšnější bývají sokoli. Letos se do skal v Labských pískovcích rozlétlo ze sedmi hnízd sedmnáct mláďat dravce, který je erbovním ptákem Českého Švýcarska. Dalších šest párů si bude muset na vylétnutí mladých počkat až na příští rok. Většinou jsou na vině útoky jiných predátorů, jako jsou například kuny. Jeden z hnízdících sokolů se pak stal obětí útoku výra a samička následně hnízdo opustila.

„V jednom případě bohužel došlo na území národního parku navzdory zřetelnému označení hnízdní lokality a faktu, že se nacházela v klidovém území, k vyrušení sokolů návštěvníky,“ uvedl mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Pivovar Falkenštejn pod kostelem na náměstí v Krásné Lípě.
Hotely a penziony v Českém Švýcarsku se pomalu plní. Mizí volné termíny na léto

Velmi živo je také na hnízdech čápů černých, kteří hnízdí velmi často ve skalách. Doposud ochránci přírody zachytili na šesti hnízdech šest malých čápů černých v národním parku a další tři v chráněné krajinné oblasti. „Konečný počet mláďat se může zvýšit, neboť počet případných mláďat z jednoho hnízda není ještě znám, ale také snížit, například v důsledku predace,“ doplnil Salov.

Výři velcí využívají v Labských pískovcích přibližně patnáct hnízdišť. Zda letos byla všechna plná a kolik se jim povedlo vyvést mláďat, není jasné. Velká většina z nich je totiž velmi obtížně dohledatelná. Jistotu má správa národního parku pouze u třech mláďat, která se jí podařilo zdokumentovat.

Správa národního parku každoročně vyčleňuje vybraná místa, kam se ohrožení ptáci slétají a hnízdí, a po určitou dobu do nich zakazuje vstup. Kromě sokolů to platí do konce června také pro hnízdiště výra velkého a do konce července pro čápa černého. S neukázněnými turisty měli ochránci přírody problémy před dvěma lety. Minimálně šest malých sokolů přišlo o život proto, že lidé nedbali zákazu vstupu a vyplašili jejich rodiče. Přímo pod hnízdy tehdy ochránci našli stopy po táboření. U dalších dvou hnízd se příčinu opuštění nepodařilo prokázat. Strážci parku se proto loni na jaře zaměřili především na místa, kde vzácné ptačí druhy hnízdí.

Vlka v národním parku zaujala fotopast.
VIDEO: Vlk si v národním parku České Švýcarsko pohrál s fotopastí

 „Museli jsme posílit hlídky hlavně v CHKO Labské pískovce, kde lidé ještě nejsou tolik zvyklí na tak výraznou ochranu ohrožených druhů. Některé dny jsme museli vracet i několik desítek lidí, kteří si přes zapáskované území chtěli zkrátit cestu,“ popsal loňskou zkušenost s návštěvníky skalních měst vedoucí strážců národního parku Pavel Svoboda.

Nad hnízdišti se nesmí ani létat například drony. To platí i pro území chráněné krajinné oblasti. Národní park je pak celý celoročně bezletovou zónou. „Jakékoliv letuschopné bezpilotní zařízení vydává nepřirozené zvuky, které kromě vlastního pohybu zařízení ve vzduchu mohou rušit volně žijící živočichy a na jaře pak zejména hnízdící ptáky. Tato zařízení tak mohou představovat z hlediska ochrany zvláště chráněných území a přírody obecně problém,“ uvedli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na svých webových stránkách.