„Dolů a přitáhni to do strany, ke mně,“ instruuje v jarním Kyjovském údolí sochař Václav Lemon bagristu, který má na lžíci zavěšenou přibližně tunovou dřevěnou sochu medvěda, která bude jedním z jedenácti zastavení nově vznikající interaktivní stezky v Kyjovském údolí.
Socha medvěda, od které si správa slibuje, že by mohla být zajímavým photopointem, není v hlubokém údolí samoúčelně. Kromě toho, že zde v minulosti medvědi skutečně žili, lidé je vyhubili před několika staletími, váže se k ní pověst o lakomých pašerácích. Ti se na medvědech nechávali při svých cestách přes hranice vyvážet prudkým údolím směřujícím k Sasku. Medvědovi pak za jeho služby vždy dali něco dobrého k jídlu. Jednou ale zapomněli s sebou vzít odměnu pro medvěda. Zpanikařili, jeden z nich vytáhl nůž a medvěda bodl. „To toho statného medvěda jen rozzuřilo, vzepjal se a zalehl muže, který jej bodl. A tím jej usmrtil,“ vypráví konec více než 500 let staré legendy Jakub Juda ze správy národního parku. Nakolik má legenda reálný základ, není jasné. Ve skalách Českého Švýcarska je nástěnná rytina, která popisuje příběh zalehnutí člověka medvědem.
Sochy vydrží mnoho let
Na zhmotnění legendy, a na dalších sochách z naučné stezky, pracoval sochař Václav Lemon z Frýdku-Místku přibližně dva měsíce. „Všechno je to dubové dřevo. Například medvěd je tak velký, že jsem jej musel složit z několika částí,“ popisuje dřevosochař, který na svou práci spotřeboval několik stromů. Jeho výtvory by měly v přírodě zůstat mnoho let, správa parku totiž sochy pravidelně přetírá. „První sochy jsme tu instalovali před čtyřmi nebo pěti lety a pořád vypadají velmi svěže. Takže se nebojím, že tu nevydrží dalších dvacet let,“ nemá strach z rozpadu soch Lemon.
Právě socha medvěda dělala sochaři kvůli rozměrům a váze největší problémy. Když ji chtěl přetočit z boku na nohy, zabralo mu to i několik hodin. „Ta práce mne hodně bavila, vždycky mne to posune dál. Zvlášť sochy na pomníku pochodu smrti jsou pro mne srdcové téma. Už asi před deseti lety jsem si přál na toto téma něco dělat, protože mne to zajímá a myslím si, že je důležité, aby lidi znali historii,“ dodává severomoravský sochař, který by chtěl k pomníku pochodu smrti během příštích měsíců dodat ke stávajícím sochám další dvě postavy. Při tvorbě si pomáhal databází Paměti národa, kde si poslechl příběhy lidí z pochodů smrti. Jeden z těchto příběhů se vztahoval právě k pochodu, který prošel Zadní Doubicí.
Všechny sochy jsou součástí nové naučné interaktivní stezky Údolím Křinice všemi smysly, kterou v Kyjovském údolí buduje správa národního parku. „Jejím specifikem je, kromě toho, že má velmi interaktivní prvky, že je vhodná i pro návštěvníky s hendikepem,“ říká mluvčí správy národního parku Tomáš Salov. Součástí úprav v Kyjovském údolí je také přebudování dvou přístřešků, kde budou moci nově zajet lidé na vozíku až přímo ke stolu, doposud jim v tom bránily trámy.
Stezku bude správa národního parku budovat i v dalších měsících, připravena by měla být na hlavní sezónu. Ale ani s jejím začátkem práce na stezce neskončí. „Vznikne elektronický průvodce, který bude využívat NFC tagy umístěné v jednotlivých zastaveních. Kromě dalších informací si bude možné nechat daný text i přečíst, takže poslouží i lidem se zrakovým postižením,“ přibližuje další výhodu nové stezky Jakub Juda.
Jedenáct zastavení naučné stezky
1. Údolím říčky Křinice všemi smysly
2. Geologie ve tmě
3. Dřevo mluví (xylofon)
4. Čertův kámen (kukátko na geologickou zajímavost)
5. Kůrovec (kmen s vyobrazenými vývojovými stádii kůrovce)
6. Zvířena v údolí říčky Křinice
7. Prášenka žlutá (kukátko na botanickou zajímavost)
8. Voda (sluchadlo ke Křinici)
9. Pašerák a medvěd (socha medvěda)
10. Meandry říčky Křinice (hmatový dřevěný prvek s vyobrazením meandrů)
11. Pomník obětem pochodu smrti