Kliknutím zvětšíteŽe české lesy trápí v posledních letech sucho, není novinkou. S tím se spojuje i fakt, že oslabené stromy, především pak smrky, napadá lýkožrout smrkový. Čím dál častěji se k němu přidává také jeho příbuzný, který se poprvé objevil na Moravě v 60. letech. Nepůvodního brouka zaznamenala také Správa Národního parku České Švýcarsko, je tak zřejmé, že se namnožil do různých koutů republiky.
„Na území parku už se vyskytuje, zaznamenali jsme ho zhruba před dvěma lety. V rámci monitoringu se po těch dvou letech ukázalo, že se objevilo dalších asi pět jedinců. To neznamená, že ho není více. Zatím ale nepozorujeme, že by tady působil větší škody,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Zda by bylo větší rozšíření severského kůrovce problémem, není jednoznačné. Správa národního parku s ním větší zkušenosti nemá. „Zatím to nevypadá, že by se u nás množil nějak nadměrně,“ doplnil Salov.
ÚTOČNÍKA NEROZLIŠUJÍ
Nakolik se kůrovec rozšířil v kraji, zatím není jasné. Které stromy napadl původní a které nepůvodní lýkožrout, například Lesy České republiky nerozlišují. „Evidujeme pouze objem kůrovcového dřeva, tedy celkový objem, který napadl kůrovec. Na jeho typu nezáleží,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Lýkožrout severský se podle ministerstva zemědělství spolu s lýkožroutem smrkovým nejvíce rozmnožili kvůli suchu v roce 2015 především na Moravě a ve Slezsku, ale také v jižních Čechách.
JE TO HORŇÁK
Kůrovec ze Sibiře je proti našemu původnímu druhu menší a napadá horní části kmenů a koruny. Z toho důvodu je obtížnější jej najít. Ochrana stromů je komplikovaná i proto, že jen zřídkakdy nalétává na smrkové dříví ležící na zemi. „Pokusem bylo potvrzeno, že ležící dříví není pro lýkožrouta severského v podmínkách nepůvodních smrkových porostů nižších poloh atraktivní ani za vysokých populačních hustot, takže se k jeho odchytu klasické stromové lapáky nehodí. Prokázaný ojedinělý silnější nálet lýkožrouta severského na klasické lapáky, respektive na ležící dříví, je tak možné označit za zcela výjimečný,“ vysvětlili odborníci z Lesní ochranné služby působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
TĚŽÍ SE VÍC NEŽ LONI
Kůrovcová kalamita je nejen v kraji stále aktuálním tématem. Zasažené stromy musí vlastníci lesů stále kácet. Například Lesy ČR v Ústeckém kraji pro rok 2019 plánují vytěžit 435 635 metrů krychlových dřeva, což je 131 procent loňské těžby. Nejvíce postiženou oblastí v celém kraji je Rumbursko v okresu Děčín.
41
Volný čas
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
