Ten plošně napadá smrkové porosty. Správa Národního parku ho eviduje hned na několika desítkách míst.

„Největší problém je, že musíme zasahovat v průběhu turistické sezóny. Snažíme se ale, aby návštěvník opatření, která musíme provést nějak výrazně nepocítil, a to tím, že pracujeme pouze brzy ráno a dopoledne,“ uvedl mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Na problémy Národnímu parku zadělali lesáci před více než dvěma sty lety, tím že vysadili smrkové stromy na šedesáti procentech celého parku. V té době byl les využíván hospodářským způsobem. V současnosti je mu ponechán samovolný vývoj, jelikož je součástí Národního parku. Smrky jsou všeobecné velmi náchylné na škůdce.

„Bohužel je proti nám i počasí. Zažíváme teplé roky, zimy jsou mírné. To nahrává kůrovcům. V těchto podmínkách samička kůrovce vrhne až čtyři generace, v jiných podmínkách to stihne za stejnou dobu jen jednou,“uvedl Sa­lov.

Pracovníci národního parku již museli vytěžit celkem přes tři a půl tisíce kubíku dřeva. Cena jednoho kubíku se pohybuje kolem osmi set korun.

„Množství to není nějak katastrofální, ale není ani zanedbatelné. Stejně musíme plnit plán těžby. Jediný problém je, že musíme těžit podle kůrovec, a ne tak, jak potřebujeme,“ řekl Salov.

Proti kůrovci správa parku bojuje dvěma způsoby. Prvním jsou feromonové lapače. „To jsou plastové destičky, napuštěné sexuálním lákadlem samičky – feromonem. Samec se na ni naláká a lapne se do pasti. Posléze umírá,“ popisuje Salov jak park brání další reprodukci.

Druhým způsobem boje jsou lapáky. „Napadený strom přesuneme do okolí, kde kůrovec škodí. Jelikož napadá nemocné stromy, přesune se na něj. Lapák poté odvezeme z dosahu lesa, odstraníme kůru, načež toho důsledkem kůrovec zemře,“ popsal Salov a dodal, že všechny postižené stromy musí být z parku odstraněny, přesně tak, jak přikazuje zákon.

Salov dále upozorňuje návštěvníky parku, aby se vyhýbali skládkám stromů, aby nedošlo ke zbytečnému zranění.

Na hranici parku a Lesů České republiky na Děčínsku výskyt kůrovce nezaznamenali. „Národní park na této hranici zlikvidoval všechny smrkové porosty, a tak je přesun kůrovce téměř vyloučen,“ uvedl Jiří Toms, lesní správce lesů České republiky na Děčínsku.

Opačně jsou na tom na druhé hranici parku na Rumbursku. „Kůrovce evidujeme, a to v hojném počtu. Museli jsme vytěžit už téměř dvě stě kubíků,“uvedl Pavel Bik, lesní správce Lesů České republiky na Rumbursku. Dodal, že provádí sanační opatření, stejná jako už správa Národního parku.

V této oblasti je pískovcový podklad, tím jsou stromy náchylnější k usychání, stávají se tak snadno terčem pro kůrovce. „Park by měl začít hodně rychle něco dělat, aby to nedopadlo jako na Šumavě,“ zlobil se Bik.