„Máme je sundat, nebo pojedete s námi nahoru?“ ptá se muž obsluhující vysokozdvižnou plošinu Stanislava Chvapila, který je vedoucím skupiny pro výzkum čápů v Česku a na Slovensku. Ten se krátce na to vydává k vrcholu bývalého sloupu elektrického vedení, který je již sedmnáct let domovem čápů. Když se o chvíli později vrací na zem s prvním mládětem, může spokojeně nahlásit, že jsou v hnízdě dohromady čtyři čápata. To je neobvykle vysoký počet, zpravidla totiž bývají jen dvě až tři. A také pro veselské hnízdo je to nejvyšší počet, jaký zde kdy zaznamenali.

„On dělá mrtvýho, ale je vidět, že je živý. Mrká a hýbe nohama,“ reaguje chlapeček z markvartické školky na první ze čtveřice mláďat, které před několika sekundami snesli z vysoko umístěného hnízda pomocí plošiny. Pro děti je to neobvyklý zážitek, většina z nich vidí čápa takto zblízka poprvé v životě. „Je v dobrém stavu. Vidíte, že už má obrysové černé letky. Bude starý přibližně čtyři týdny. V hnízdě zůstane ještě přibližně měsíc, než vylétne z hnízda. Zda je to samice či samec nyní není možné určit,“ popisuje Chvapil právě snesené mládě.

Samotné kroužkování čápy nijak neohrozí. Dospělý pták na chvíli odletí z hnízda a po opadnutí ruchu se vrátí. Vše ale pozoruje z nedalekého komína. Ohrozit malé čápy ale kromě predátorů nebo nemocí může počasí. Především chladné nebo deštivé. „Pokud jsou dospělí několik hodin na lovu a ochladí se a začne pršet, mohou mláďata prochladnout a uhynout,“ říká Stanislav Chvapil.

Makakové na útěku na skalních vyhlídkách nad Děčínem.
VIDEO: Makaci na večeři nedorazili, děčínská zoo na ně nachystala past

Malí čápi jsou ve Veselém podobnými celebritami jako například labuťata v Děčíně na Zámeckém rybníce. Místní si je chodí pravidelně prohlížet a sledují, jak se jim daří. „Přiletěli 1. dubna, poprvé mladé začali krmit 16. května a pak už se začaly pomalu objevovat malé hlavičky. Postupně se začnou zvedat a když už se udrží na nohách, vezmou čápa,“ říká paní Danuše z Veselého.

Čápi si nevybrali Veselé náhodou, s ohledem na rozlohy polí a luk v okolí mají o potravu postaráno. Zatímco úplně malí čápi si vystačí například s brouky nebo menšími obratlovci, ti větší se živí z velké části hraboši. „Jednou jsme sledovali pár čápů v jižních Čechách se třemi mláďaty, kterým za den přinesli 44 hrabošů,“ přibližuje spotřebu potravy jedné čapí rodinky Chvapil. Jeden čapí pár tak může zachránit i několik tun obilí a dalších zemědělských plodin.

Neprůjezdná silnice z Mlýnů do Kytlic. Snímek z února 2023.
Stačí souhlas kraje a sanace skály nad silnicí do Kytlic může začít

Také u čápů se projevuje klimatická změna. Zatímco dříve létali do devět tisíc kilometrů vzdálené jižní Afriky, dnes si vystačí s mnohem menšími přelety. „Část evropské populace čápa, přibližně osm tisíc, v současné době zimuje ve Španělsku. Část jich zimuje ve Francii a 800 párů zimuje v údolí Rýna,“ vysvětluje Chvapil. To má vliv také na to, kdy vyvádí v Čechách mláďata. Ti čápi, kteří to mají do Čech nejblíže, tak nyní přilétají již koncem února, případně začátkem března. Dříve pak vyvádí mláďata. „Minulý týden jsme museli jet na čtyři lokality na Prachaticku, protože tam byla mláďata už velká. Hlavní kroužkování v Jihočeském kraji přitom začneme dělat až od příštího týdne,“ přibližuje vliv klimatické změny na ptáky ornitolog s tím, že se oteplování na chování čápů projevuje nejméně deset let.

Podívat se, zda je v blízkém okolí čapí hnízdo, může kdokoliv prostřednictvím internetu. Na stránce birdlife.cz/capi je mapa s jednotlivými čapími hnízdy. Z mapy je také možné díky stovkám dobrovolných přispěvatelů vyčíst, zda je hnízdo v letošním roce obsazené či zda v něm jsou mláďata a jak velká.