Staré knihy, o jejichž sepsání se postaral kronikář Josef Palm, přivezli do děčínského státního okresního archivu schraňujícího právě obecní kroniky archiváři z Bad Cambergu. „Pro mne je to hodně emoční záležitost. Část mojí rodiny totiž pochází z Růžové a Bynovce,“ vysvětlila archivářka Petra Mauer z města nedaleko Frankfurtu nad Mohanem, která kroniku do Děčína z Hesenska přivezla.

Pro její české kolegy není dobrnská kronika zcela neznámá. „My jsme ten text díky faksimile už znali. Ale originál je pro nás zcela zásadní, protože z Dobrné se nedochovalo vůbec nic. Po válce bylo úplně všechno zničeno, což je velmi neobvyklé, protože ve většině obcí se postupem času alespoň nějaké původní dokumenty našly,“ přiblížil význam originálu kroniky ředitel státního okresního archivu Jan Němec. Archiv má v současné době v péči původní kroniky 44 obcí, ke kompletní sbírce by potřebovali ještě dalších 33 knih zaznamenávajících život v dané obci. „Řada těch kronik je stále mezi lidmi. Bylo by pěkné, pokud je má někdo doma, aby je předal do archivu, kam patří,“ řekl Němec. Připouští, že část kronik může být nenávratně zničena.

Rodina kronikáře Josefa Palma přišla do Dobrné ze Zubrnic na Ústecku, jeho otec byl učitelem v nedalekém Benešově nad Ploučnicí a i on sám se stal učitelem. Do kroniky nejprve zaznamenal nejstarší historii Dobrné z tehdy dostupných pramenů a následně už popisoval události, které sám zažil. Do dnešních dnů se ale kronika kompletní nedochovala. Na konci války z ní bylo vyříznuto několik stránek, pravděpodobně těch oslavujících Adolfa Hitlera a připojení k Německu.

Z Dobrné byla kronika za nevyjasněných okolností, snad bratrem kronikáře, tajně převezena do tehdejší Německé demokratické republiky a odtud, opět jako kontraband, do západního Německa. Z její záchrany měl největší radost kronikář Josef Palm, který v závěru života žil ve Forchheimu v Horních Francích.
Po pádu železné opony se rodáci z Dobrné vydávali na pravidelné cesty do své domoviny.

„V červnu 1996 došlo k jejich prvnímu oficiálnímu kontaktu s obcí Dobrná. Starosta ve vyhnanství Emil Heinze při té příležitosti předal vedení obce Dobrná faksimile kroniky, kterou Dobrňané nechali po dobrodružném putování archiválie Evropou v nevelkém nákladu zhotovit. V roce 2008 si tuto kopii vypůjčil i náš archiv a okopíroval ji na kopírce,“ vylíčil Němec. Podle jeho názoru je možné podobné dokumenty více zapojit do výuky dějepisu, aby děti lépe poznaly místo, kde žijí.

Návratu kroniky na sever Čech byl přítomen také starosta Dobrné Petr Dvorský. „Jsme rádi, že se vrátilo to, co bylo u nás vytvořeno, je to návrat ke kořenům. I když je pravda, že starousedlíků u nás už moc nežije,“ komentoval Dvorský. Starousedlíky přitom míní první generaci, která do Dobrné přišla po válce. Z původních německých obyvatel zde nikdo nezůstal. „Tehdy přišli lidé z Mělnicka a obecně středních Čech. Ti lidé, o kterých se v kronice píše, nebo jejich potomci, už u nás opravdu nejsou,“ dodal Dvorský.

Pro děčínský okresní archiv není získání originální dobrnské kroniky prvním podobným úspěchem. Před pěti lety totiž věnovalo své sbírky krajanské sdružení v Nördlingenu, které sdružuje Němce vyhnané z Děčínska. Do archivu na zámku tehdy přivezli vzácné jesličky z 19. století, ručně tkané povlečení od posledního růžovského tkalce, nepřeberné množství dokumentů nebo věci jako skleničky, talíře či příbory, které tehdejší obyvatelé Děčína denně používali. Součástí sbírky byly také dvě faksimile kroniky z Dobrné, jejíž originál tento týden dorazil do Děčína.