Ještě nedávný požadavek na příjem nových pracovníků, se kterým se děčínská společnost Jabor obrátila na úřad práce, už neplatí. Plány na rozšíření výroby a dalších aktivit firmě s většinovým kapitálem britského vlastníka zatím zhatila finanční světová krize.

„Na anglický trh má tahle krize podstatně horší dopady, než je tomu zatím v případě české ekonomiky. Vzhledem k vlastnickým vazbám to ale nepříznivě ovlivňuje situaci naší firmy. Museli jsme přikročit k restrukturalizaci výroby a dalších činností s omezením nabídky zhruba dvaceti pracovních míst, “ uvedl šéf společnosti Jaroslav Jabor.

Ekonomické potíže mají i některé další firmy na Děčínsku, které si zatím nemohou dovolit rozšiřovat výrobu a přibírat tak další nové zaměstnance.

„Ta nabídka pracovních příležitostí se v poslední době výrazně snížila. Jestliže ještě před několika týdny na jedno volné místo připadalo zhruba třináct nezaměstnaných, teď je to okolo dvaadvaceti uchazečů. Srovnání s ostatními regiony tak staví Děčínsko do neslavného republikového primátu,“ poznamenal vedoucí odboru trhu práce děčínského pracovního úřadu Vlastimil Fiala.

Ještě na konci září úřad evidoval 468 volných míst. Teď už jich je pouze 335. „K jejich poklesu nedošlo proto, že by se je podařilo obsadit, ale firmy nabídky pracovních příležitostí prostě většinou zrušily kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji,“ dodal Fiala.

Do nemalých problémů se dostaly zejména společnosti, jejichž produkce je vázaná na automobilový průmysl. K omezení výroby tak musela přikročit i rumburská firma Katapult CZ, která šije potahy na volanty pro zahraniční automobilku.

„Prozatím ty dopady krize pociťujeme celkem dost, ale nepovažuji situaci za nikterak katastrofální. V příštích dnech nás čekají některá jednání a věřím, že jejich výsledkem budou dohody, které přispějí k dalšímu oživení výroby,“ reagovala Šárka Šicová, spolumajitelka rumburské firmy. Ta zaměstnává zhruba stovku lidí, převážně z Mongolska.

Naštěstí ekonomiku regionu provázejí i příznivější zprávy. Žádný útlum objednávek ani signály, které by naznačovaly odstupování od sjednaných kontraktů či zhoršující se platební morálku zákazníků, nezaznamenává TOS Varnsdorf. Letošní tržby této akciové společnosti přesáhnou tři miliardy s předpokládaným hospodářským výsledkem čtyři sta milionů korun.

„Ta bilance letošních tržeb by mohla být ještě asi o dvě stě padesát milionů vyšší , ale nepříznivě se tady promítá vliv silné koruny k euru,“ vysvětlil místopředseda představenstva a generální ředitel Miroslav Bičiště.

Varnsdorfská akciovka má oproti jiným firmám, na které ekonomická krize doléhá citelněji, výhodu v rozložení svých zákazníků. Převahu má energetický průmysl, automobilového se okruh odběratelů týká víceméně jen okrajově.

„Náš obchod je rozložený celosvětově a případné útlumy v krizových teritoriích jsou vyrovnávány navyšováním prodejů v ostatních oblastech. Patří mezi ně zejména Čína, Indie, Brazílie a další země,“ připomněl generální ředitel.

Ze specifického postavení TOS Varnsdorf tak nevyplývá ani žádná reálná hrozba útlumu firmy nebo snižování počtu pracovníků. Akciovka naopak v poslední době přijala sedmdesát dalších lidí. Průměrná mzda tam převyšuje třicet tisíc korun a firma plynule investuje. Plán pro příští rok, který by měl přinést další zvýšení tržeb až na tři miliardy a tři sta milionů korun, počítá s investičními výdaji ve výši okolo sto dvaceti milionů korun.

„Stávající stav české ekonomiky rozhodně neposiluje naprosto nejasný a termínově neadresný postoj státních orgánů k zavedení evropské měny,“ poukázal generální ředitel akciové společnosti TOS Varnsdorf Miroslav Bičiště na jeden z velkých problémů, který firmám komplikuje život.