Jana Srba přivedla do Krásné Lípy práce v roce 2005 pro obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko na konceptu rozvoje turistického ruchu a dalších projektech rozvoje. Původně totiž pracoval v Praze, kam se odstěhoval po studiích z Ústí nad Labem. Měl příbuzné v Děčíně, a tak často jezdil do Českého Švýcarska, k dnešnímu centru národního parku ale žádný hlubší vztah neměl. „Do té doby jsem Krásnou Lípu prakticky neznal. Když jsem poprvé v pivovaru před jeho otevřením spal, tak jsem se tu cítil jako v cizím městě. Dneska považuji Krásnou Lípu za svůj druhý domov,“ říká spolumajitel krásnolipského Pivovaru Falkenštejn, který nakonec s obecně prospěšnou společností spolupracoval více než pět let.

Zdroj: DeníkUž v době práce na rozvoji turistického ruchu postupně pronikal do tajů řemeslných pivovarů. Právě spolupráce s místní rozvojovou agenturou se stala osudnou při vzniku Falkenštejnu. Potkal v ní Jiřího Raka a Radima Burkoně, se kterými později pivovar založil. „Tehdy mne napadlo, že je škoda, že se v regionu nečepuje žádné lokální pivo, přestože v minulosti tady fungovala řada pivovarů včetně toho krásnolipského. Když přišla nabídka města na možný odprodej objektu pro projekt pivovaru, začali jsme o nápadu na založení pivovaru uvažovat seriózněji. Nakonec jsme si udělali strukturu a rozvahu a jednoho listopadového večera jsme se rozhodli spíše srdcem než hlavou, že ten barák koupíme,“ popisuje cestu k dnes pivovarskému domu Jan Srb.

V Krásné Lípě finišuje dostavba základní školy.
V nové aule krásnolipské školy se bude vznášet třímetrová zeměkoule

V tu dobu ale zároveň ještě pracoval v pražské poradenské firmě, ze které neměl v plánu odejít. Po dvou letech musel ale své rozhodnutí změnit. Jeden ze společníků se po několika měsících po otevření pivovaru rozhodl firmu opustit, což zcela změnilo původní plány. Ještě další dva roky fungoval zároveň v poradenské společnosti a v pivovaru. Po dvou letech ale uznal, že se není možné věnovat oběma oborům plnohodnotně. Tehdy u něj definitivně zvítězil krásnolipský pivovar.

Kromě nedostatku financí při rozjezdu pivovaru byl také problém sehnat do pivovaru sládka. Pokud by se něco pokazilo při rozjezdu, jen těžko by se následně vylepšovala pověst. Již od založení pivovar spolupracoval s Oldřichem Kozou, který je dlouholetým sládkem a učitelem na Střední škole potravinářských technologií v Podskalské, kde se obor vyučuje. Díky této spolupráci se podařilo sehnat nejenom sládka, ale i připravit první receptury piv. Jak se s odstupem let ukazuje, byla přinejmenším v prvních letech fungování pivovaru tato spolupráce dobrá volba. Během letní sezóny bývá pivovar zaplněný s předzahrádkou do posledního místa.