Praktičtí lékaři nechtějí sloužit pohotovosti, stěžuje si Ústecký kraj a obrací se s prosbou o pomoc na ministerstvo zdravotnictví. Podle sdružení praktiků to ale není pravda. Sloužit chtějí, je ale potřeba se dohodnout na některých detailech. Týkají se například ohledání zemřelých, v kraji totiž chybí koroner.

Provoz pohotovostní služby pro dospělé je v Děčíně podle krajského úřadu ohrožen. „Řada tamních praktických lékařů, přestože je to jejich zákonná povinnost, se dlouhodobě odmítá podílet na provozu ordinace pohotovosti. A nyní i poslední z těch, kteří pohotovost sloužili, dávají postupně výpověď,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová.

V Děčíně má své ordinace přibližně 30 praktických lékařů, podle krajského úřadu jen třetina z nich sloužila také na pohotovosti. Kraj nyní bude jednat jak s lékaři, tak i s děčínskou nemocnicí a magistrátem, aby pohotovost mohla být i nadále v provozu. Opakovaně také požádá o pomoc ministerstvo zdravotnictví.

Podle okresní šéfky Sdružení praktických lékařů ale situace ani zdaleka není tak závažná. „Víceméně jsme na všem dohodnutí, zbývají některé technické detaily provozování pohotovosti. Například věci týkající se ohledání zemřelých, v kraji totiž nefunguje koroner,“ uvedla šéfka praktiků na Děčínsku Jarmila Pavlovičová s tím, že další schůzka týkající se pohotovostí bude ve středu.

Krajský úřad podle Dosedělové po jednání se zástupci praktických lékařů na děčínském magistrátu vyzval všechny lékaře, aby se na pohotovosti podíleli a snížil se tak v dlouhodobém horizontu jejich podíl v průměru na méně než jednu službu za měsíc.

„Nepokládám tuto situaci za férovou vůči pacientům ani vůči lékařům v nemocnici. Předpokládá se, že by se lékař měl starat o své pacienty 24 hodin denně. To samozřejmě není prakticky možné, proto jsou pohotovostní služby, které tuto povinnost nahrazují. Nepochybně by k řešení měla přispět i změna legislativy,“ uvedl náměstek hejtmana Stanislav Rybák, který má v krajské radě na starosti zdravotnictví.

Lékařů na Děčínsku je dlouhodobě nedostatek, získat nového praktického lékaře může být mnohdy velký problém. Obzvlášť poté, kdy několik lékařů v důchodovém věku uzavřelo své ordinace. Některé mohlo k odchodu do důchodu přesvědčit i zavádění elektronických receptů nebo elektronická evidence tržeb.

Mladí lékaři se až na výjimky do regionů v pohraničí nehrnou. Raději dávají přednost odchodu do Německa, kde si pár kilometrů za hranicemi mohou vydělat i několikanásobně více než v Česku. Kraj se je sice snaží motivovat stipendii, ale na nahrazení těch, kteří zamíří do penze, to nestačí. Průměrný věk praktického lékaře je totiž v Česku přibližně 55 let.