Během té chvíle se přihlásilo tolik zájemců, že pokryli celou částku, která byla na dotace připravena. Včetně náhradníků. Žádost o dotaci totiž zájemci podávají nejdříve elektronicky a teprve poté ji žadatel zasílá vytištěnou i s přílohami.

Mezi ty, kdo měli smůlu, patří Tepličan Jindřich Schejbal. „Ono to trvalo nějakou chvíli, než mi vyskočila zpráva, že moji žádost nezaevidovali. Ti, co měli víc štěstí, asi přišli na fígl, jak se tam dostat. Přes firmu nebo známé a podobně,“ řekl.

Jak ale vysvětlila mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková, v závěrečném kole bylo připraveno posledních 16 milionů korun, které zbývaly z peněz vyčleněných pro tyto účely na letošek. „V porovnání s předchozími koly je to menší částka, kterou vyčerpá maximálně 150 žadatelů,“ uvedla.  

Příjem žádostí odstartoval v pondělí 6. září v 10 hodin a vzhledem k velkému zájmu nastavili úředníci limit čtyř stovek žádostí. Tedy více než dvojnásobek skutečných možností. I tak stačilo na vyčerpání několik vteřin.

Elektronickou žádost o dotaci včetně manuálu k jejímu vyplnění kraj odstranil ze svých webových stránek už hodinu po spuštění a vlastně i ukončení příjmu žádostí. Tedy v 11 hodin dopoledne. Formulář žádosti s manuálem ovšem hejtmanství zpřístupnilo už 23. srpna. „Zájemce tak měl možnost připravit si žádost v předstihu,“ poznamenal Tomáš Vaněk z Odboru strategie přípravy a realizace projektů ústeckého krajského úřadu.

Rychlý konec vyvolal kritiku

Bleskové ukončení příjmu žádostí ovšem spustilo řadu kritických připomínek od těch, na koho se nedostalo. „Na rozdíl od praxe z minulých kol zájemci ani neměli pořadové číslo. Jejich práce i vynaložený čas a prostředky na přípravu žádosti přijdou vniveč. Je otázkou, zda zaúřadovali roboti a stejné žádosti přišly vícekrát. V posledním kole byly některé žádosti poslány více než třicetkrát. Proč pak byly další žádosti ignorovány?“ ptal se například jeden z kritiků systému, který se představil jako Juraj Makovický.

Podle něj je prý také na pováženou, že v jednom z nejznečištěnějších a nejchudších krajů se takto zachází se zájemci o ekologické vytápění, kteří tak budou mít problém vyměnit uhelný kotel do září 2022. „Zároveň to podrylo důvěryhodnost kotlíkových dotací u žadatelů, kteří si žádosti připravili, poslali a po pár vteřinách jim pouze napsali, že nejsou evidováni,“ kritizoval.

Už v září příštího roku totiž začne ze zákona platit zákaz vytápět starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň třetí emisní třídy. Právě na jejich výměnu ministerstvo životního prostředí poskytuje od roku 2015 kotlíkové dotace.

Po dočerpání financí na to určených měly ve všech krajích letos kotlíkové dotace končit. Ministerstvo životního prostředí však v Evropské komisi vyjednalo další prostředky na pokračování tohoto programu. Na kotlíkové dotace tak po roce 2021 bude k dispozici minimálně 14 miliard korun. Z toho 5,5 miliardy ministerstvo rozdělí mezi nízkopříjmové domácnosti a 8,5 miliardy bude možné využít přes program Nová zelená úsporám. Podle odhadů MŽP by to mělo stačit na výměnu dalších minimálně 150 tisíc nevyhovujících kotlů.

„Rozhodli jsme se využít ještě poslední rok před zákazem provozu starých kotlů, který je v zákoně už od roku 2012, a umožnit jejich výměnu s dotací od státu,“ dodal ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že domácnosti měly na výměnu starých kotlů deset let.