Finanční úřad v Děčíně si totiž po letech vzpomněl, že on a další stovky českých lodníků porušují komunistickou smlouvu z roku 1974 mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím a že se zpětnou platností musí Česku uhradit daně za roky 2013 až 2018. Do té doby Šulc i ostatní námořníci platili daně v Holandsku. Fakticky tak musí zaplatit podruhé. Na statisícové pohledávky řada z nich nemá peníze a ocitá se v dluhové pasti. „Došlo ke zvláštní situaci, že Ministerstvo financí prakticky přes noc na lidech vyčarovalo statisíce korun na pokutách a úrocích. S tím nesouhlasím, proti dani jako takové ale nic nemám,“ říká Josef Šulc, který v Nizozemsku stále jezdí, a to na kontejnerové lodi plující z Rotterdamu do Basileje.

Jak jste se dostal k povolání kormidelníka?
V roce 1978 jsem šel na odborné učiliště Československé plavební společnosti labské (ČSPLO) v Křešicích, obor lodník, od roku 1981 jsem se dostal do ČSPLO závod zahraniční plavby, kde jsem vykonával funkci od lodníka až po loďmistra. V roce 2001 jsem přes agenturu odešel na holandské a německé lodě, následně od roku 2010 na holandské kontejnerové lodě.

Proč jste šel do Nizozemska?
Holandsko má největší lodní potenciál a na rozdíl třeba od Německa se vyznačuje kvalitnějším bydlením, vybavenějšími loděmi i lepšími podmínkami v práci. Je to i tím, že Holandsko jako stát od roku 2001 loďařství finančně podporuje.

Co jako námořník na lodi přesně děláte?
Za minulého režimu byla plavba z pohledu běžného občana romantické povolání. Dneska už je to spíše na úrovni otročiny. Pracujete sedm měsíců v roce 16 hodin denně. Musíte znát hromadu věcí, jako vázání lodí, provoz strojovny, ovládání lodi na moři nebo naložení či vyložení kontejnerů. Komunikujeme v němčině, takže ani bez toho se nelze obejít. Nejdůležitější je ale mít práci lodníka v krvi, jinak se v tom nedá orientovat.

Vy i další stovky českých lodníků musíte kvůli historické smlouvě z roku 1974 uhradit stovky tisíc korun na daních za roky 2013, 2014 a 2015 v ČR. Kdy jste se o tomto dozvěděl?
Začátkem září 2016 mi na loď do Holandska napsal kolega SMS, že mu domů přišla korespondenčním lístkem výzva, aby se dostavil na finanční úřad do Děčína, kde po něm požadovali dlužné daně zaplatit. Přitom my daně platili a stále ještě platíme v Nizozemsku. Finanční úřad si ale najednou vzpomněl na starou smlouvu z dob totality. Já jsem na rozdíl od kamaráda reagoval až na oficiální výzvu.

Kolik dlužíte?
Průměrné platy posádek jsou 1 700 euro měsíčně, kapitáni berou daleko více. Plus minus po mně chtějí daň za jeden rok ve výši 100 tisíc korun. Týká se to tří let zpětně. Právě v tomto směru vidím pole působnosti, ve kterém se s tím dá něco dělat. Došlo ke zvláštní situaci, že Ministerstvo financí prakticky přes noc na lidech vyčarovalo statisíce korun na pokutách a úrocích z nezaplacených daní. Právě s tím nesouhlasím, proti dani jako takové nic nemám.

Uplatnění staré smlouvy z roku 1974 vám přijde v pořádku?
Samozřejmě že ne, vždyť ji podepsalo Československo, přitom to uplatňuje jen ČR, Slovensko má zcela jiné předpisy. Když si pak vezmu znění smlouvy z roku 1974 a socialistický stát, tak tehdy přece byla jiná daňová zátěž a neexistovala superhrubá mzda, nebyla ani EU. Chápu tedy výklad smlouvy, ale nechápu aplikování současných daňových zákonů.

Co všechno se kvůli dluhům změnilo ve vašem životě?
Mou prací trpí hlavně má rodina. Švagr je těžce postižený, je upoutaný na lůžko a v posledních měsících bojoval o život. Místo abychom jako rodina potřebné peníze přesunuli na jeho léčbu, stále se točím v kruhu s finančními úřady. Ty stále trvají na svém a ohánějí se paragrafy, já ale dokládám, že nemám dostatečný příjem na to, abych plošně zaplatil daň, pokuty i penále. Splátkový kalendář mi úřady povolily až napotřetí.

Smlouva je platná. Jaký postup tedy bude následovat?
Od roku 2016 si připadám jako žebrák, musím za svoji práci trpět a všem se zodpovídat, že vydělávám peníze v jiném státě Evropské unie. Jednání jsou v patové situaci, dořešil jsem rok 2013 a 2014, plním daňový kalendář za rok 2015, a už mi přišla rovněž výzva na rok 2016. Máme tu ale ještě rok 2017 a 2018.

Někteří lodníci si prý kvůli dvojímu zdanění zařizují trvalý pobyt v Holandsku. Neuvažujete o tom také?
I kdybych to udělal, tak tím vyřeším jen startovací čáru od roku 2018, rokům před tím se nevyhnu. Navíc získat adresu v Nizozemsku není vůbec jednoduché, musíte mít na lodi hodně dobrého kamaráda, který si vás k sobě přihlásí. Do podobné situace jako já se podle Ministerstva financí dostaly stovky lidí, prý jich jsou ale až dva tisíce. Vnímám to jako velkou diskriminaci části obyvatelstva ze strany státu. Snad nás někdo vyslyší.