Řádění divočáků je s příchodem jara noční můrou mnoha zahrádkářů i majitelů dalších pozemků na Děčínsku. S omezením početních stavů černé zvěře si dosud mnohde myslivci nedokázali poradit, protože v okrajových částech měst a obcí prostě střílet nemohou. A teď si lov zřejmě budou nimrodi rozmýšlet ještě víc. Nastalo další omezení, které jim bere chuti divočáky lovit.

„Dosud mohli kolegové ze Šluknovska prakticky každý pracovní den odevzdávat k rozborům vzorky ulovené zvěře na rumburském středisku Státní veterinární správy. Jde zejména o kontrolu, zda střelený kus není napadený svalovcem. Teď se ovšem možnost odevzdání vzorků zúžila jen na dva dny v týdnu. A to představuje nemalý problém,“ popsal nastalou situaci předseda okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Lubomír Tůma.

V praxi to znamená, že když úspěšný střelec skolí divočáka například ve čtvrtečním podvečeru, musí s odevzdáním vzorku na rumburském středisku počkat až do úterý. Málokterý myslivec ale má možnost uchovávat střelený kus pět dnů tak, aby nedošlo ke zkažení masa.

„Státní veterinární správa byla nucena přikročit k úsporným opatřením. V rámci Ústeckého kraje se počet pracovníků snížil o sedmnáct a další snižování bude ještě následovat. V případě rumburského střediska jsme propustili administrativní pracovnici, která mimo jiné měla na starosti právě přebírání a evidování vzorků z ulovené zvěře,“ vysvětlil šéf sekce veterinárního dozoru a zástupce ředitele Krajské veterinární správy Petr Pilous.

Povinnost nechávat vyšetřit ulovenou zvěř ukládá myslivcům zákon. „Dřív to bylo bez problémů. Dokonce jsme se často prakticky na počkání, po prohlídce odevzdaného vzorku pod mikroskopem, dozvídali od veterináře výsledek kontroly,“ rozčiloval se letitý myslivec Ota Buršík z Rumburku.

Veterináři tvrdí, že přebírání vzorků kvůli kontrolám nezávadnosti masa ulovené zvěře je vstřícný krok vůči myslivcům.

„Samotné rozbory zajišťuje Státní veterinární ústav Praha, který do regionů posílá automobily svozové služby. Naše pracoviště jsou pouze jakýmisi sběrnými místy. Je to skutečně jen vstřícný postoj veterinární správy,“ zdůraznil Petr Pilous.

Na děčínské pobočce krajské veterinární správy přijímají odebrané vzorky ulovené zvěře každý pracovní den, tedy od pondělí do pátku.


„Nedokáži si dost dobře představit, že by nějaký myslivec třeba z Dolní Poustevny jel kvůli tomu až do Děčína. Možná to omezení příjmu na rumburském středisku bude některé kolegy svádět k tomu, aby vzorky vůbec neodevzdávali,“ dodal Buršík.

Onemocnění zvané trichinelóza postihuje ve volné přírodě nejvíce zpravidla divoká prasata a způsobuje je právě svalovec. „Tento hlíst se usídlí nejčastěji ve žvýkacích svalech, jazyku, bránici i ostatních svalových částech zvířete. Parazit se tam zapouzdří a čeká, až maso pozře nějaký masožravec, popřípadě člověk, aby se pak mohl v jeho těle dále vyvíjet. Při větší invazi působí horečky, třes a křeč dýchacích svalů. V pozdější fázi onemocnění se již prakticky nedá léčit a může končit i smrtí,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.