Konstrukce je zrezlá, padají stropní desky. Děčín chce zbořit nástup do výtahu

Ten začal jezdit v roce 1983, poslední cestující vyvezl z nábřeží na vrchol masivu v roce 1994. Od té doby se rozpadá.

„Hrozí zranění lidí. Ocelová konstrukce je zkorodovaná, padají stropní desky,“ vyjmenoval náměstek primátorky Valdemar Grešík.

Jen nejnutnější záchranné práce by podle Grešíka vyšly na 400 tisíc korun, kompletní rekonstrukce by si vyžádala miliony korun. Proto nyní padl vážný návrh na demolici nástupního prostoru a zaslepení vstupu do přístupového tunelu k výtahu. „Oprava by stála mnohem více než demolice. Tu odhadujeme na jeden a půl až dva miliony korun. Já si myslím, že by se to mělo zbořit,“ doplnil Grešík.

Děčín získal Neplejtváka, zakázky zadává nejlépe z celého kraje

Podobný názor má náměstek primátorky Jiří Anděl. „Preferuji, aby tato obludnost zmizela. Před časem byl návrh na využití, který mne zviklal, že by to bylo možné opravit. Dnes si ale myslím, že konstrukční prvky jsou dneska tak poškozené, že demolice je nejlepší cestou,“ řekl Anděl. Podle jeho názoru se nejedná o nijak cennou stavbu, kterou by bylo nutné za každou cenu udržovat.

„Velký hendikep tohoto místa je, že se na něm nic většího postavit nedá, protože zde vyúsťuje pět vysokotlakých kanalizací. Navíc jakýkoliv dům by znemožnil pohodlný přístup na via ferratu,“ dodal náměstek.

Podívejte se, jak to vypadá uvnitř výtahu:

Zda opravdu na demolici proskleného vstupu k výtahu dojde, zatím není jasné. Poslední slovo bude mít rada města, ta o případném zboření teprve bude jednat. Vzhledem k blížícím se volbám je navíc možné, že příští vedení města plány přehodnotí.

Využití volného místa, které by po demolici vzniklo, by měl dostat na starosti městský architekt Ondřej Beneš.

„Nejdříve je potřeba říct, co vše je potřeba dát v této lokalitě dohromady. Tedy například bezpečný nástup na via ferratu. Bylo by dobré zde udělat alespoň minimální zázemí pro horolezce, kteří na Pastýřskou stěnu jezdí z celé Evropy. Ferrata je obrovským magnetem, a proto musí být vyřešena adekvátním způsobem,“ uvedl Beneš. Podle jeho názoru by město nemělo opomenout ani řešení zbytku výtahu.

Greenpeace testuje řeku Labe. Chce zjistit množství mikroplastů ve vodě

„Byla by škoda to zazdít. Ale je otázka, jakým způsobem by se to řešilo a kolik by takové úpravy stály. To je velká neznámá,“ doplnil městský architekt.

Ten je dlouhodobě pro vybudování nového schodiště v šachtě bývalého výtahu. Ale také to je zapotřebí prověřit, především kvůli výši nákladů.

Výtah byl jedním z megalomanských projektů, které v Děčíně vznikly v 80. letech minulého století. Přibližně ze stejné doby pocházel také podchod na Masarykově náměstí, který byl po roce 1990 zasypaný. Pro většinu lidí byl totiž zbytečný a tak si velké obliby nezískal.

Výtah měl podle tehdejších představ vozit stovky lidí denně, ve skutečnosti jím jezdily ale nanejvýš desítky zájemců. Často je odradilo i to, že k samotnému výtahu museli vystoupat 130 schodů, další dvě patra bylo nutné vyjít u horní stanice.

FOTO: V Českém Švýcarsku se odlomil od skály kámen velký a těžký jako tank