Kvůli mnohým nákupům musí obyvatelé Dolního Žlebu cestovat do Děčína. Neplatí to ale o knihách. Ty si mohou půjčovat v místě svého bydliště. Děčínská městská knihovna tam má totiž svoji pobočku. A podobných půjčoven je na území města dalších osm.

„Jsou to nejen pobočky v odlehlejších částech Děčína jako například Dolní Žleb nebo Březiny, ale knihy půjčujeme i na bakalářském pracovišti ČVUT, protože i tamní knižní fond je součástí děčínské městské knihovny,“ upřesnil její ředitel Ladislav Zoubek.

Zatímco v hlavním sídle děčínských knihovníků je internet samozřejmostí už několik let, na pobočkách zatím tahle možnost vesměs chybí. Někteří čtenáři to považují za nedostatek.

„Knihy si chodím půjčovat docela pravidelně do boletické pobočky. Tam internet nemají, ale uvítal bych ho,“ prohlásil šestašedesátiletý pan Jiří. Brouzdat ve světové síti se naučil krátce před odchodem do důchodu. Nemá ale dost peněz na to, aby si pořídil počítač domů. Proto občas jezdí kvůli internetu přes celé město až do Podmokel do hlavního sídla děčínské městské knihovny. Možná mu ale v brzké době tohle cestování odpadne.

„V rámci vládního programu internetizace knihoven jsme požádali o připojení našich poboček na Tyršově ulici, v Bynově a v Boleticích,“ připomněl Ladislav Zoubek.

Na Děčínsku je dvaapadesát samostatných obcí. Některé z nich nemají ani vlastní knihovnu. Na tamních radnicích se tak nemusí zatěžovat úvahami, jak zařídit připojení ke světové síti , když program internatizace knihoven už zřejmě není prioritou Topolánkova vládního kabinetu.

O tom, že lidé přestanou mít o čtení běžných knížek zájem a budou s dospíváním generací dnešních dětí upřednostňovat stále více internet, se vedou spory delší dobu. Lidé, kteří s knihovnickou prací spojili kus svého života, ale věří, že čtení knížek umíráček nezvoní.

„Elektronická média jsou naším konkurentem. Nemůže se tvářit, že tomu tak není. Ale je to pořád jen další zdroj informací, poučení i zábavy,“ reagovala Květoslava Candríková. ředitelka rumburské městské knihovny. Ta před časem získala důstojné prostory v bývalém klášteře v sousedství Lorety a stala se místem nejen pro půjčování knih.

„Koná se tady řada dalších akcí, jejichž prostřednictvím se naše knihovna dostává do povědomí lidí,“ připomněla ředitelka Candríková.

Umožnění přístupu na internet berou za samozřejmost i v dalších místech půjčování knih.

„V některých oblastech se poznatky odborníků velice rychle mění. Informace, které nabízí třeba naučná literatura, už mohou být podstatně aktuálnější na webových stránkách k danému tématu. Proto k vyhledávání potřebných údajů studenti radši usednou k počítači, než ke knize,“ poznamenal ředitel děčínské knihovny. Připustil, že v posledních letech čtenářů ubývá. Nejde o nějaké dramatické propady, ale nižší počty pravidelných zájemců o výpůjčky zaznamenávají skoro všichni knihovníci.

„Samozřejmě, že se snažíme rozšiřovat okruh aktivit, kterými bychom další nové čtenáře získali a nebo si ty stávající udrželi,“ dodal.

Velice záslužnou práci při výchově nových čtenářů sehrávají dětské oddělení městských knihoven. Platí to nejen v případě Děčína a Rumburku, ale i dalších knihoven, kam pravidelně na nejrůznější besedy, soutěže a jiné akce přicházejí nejen školáci, ale i děti z mateřských škol.

Nelze ale přehlédnout i fakt, že některé obce při úvahách o tom, které činnosti při nedostatku peněz ve vlastním rozpočtu omezit, rozhodnou nakonec o zrušení knihovny. V poslední době tak o možnost půjčování knížek přišli lidé v Hřensku a Labské Stráni.