Po několika měsících od otevření vzbuzuje nová knihovna na břehu Labe vášně. Mohou za to zatopené sklepy a Infocentrum při povodni. Škody se zřejmě vyšplhají na statisíce korun. Lidem vadí, že knihovna vznikla v zátopové oblasti.

„Někdo z magistrátu by měl občanům Děčína objasnit, jakými cestami se ubíraly myšlenky investora, když ho napadlo postavit novou knihovnu v těsné blízkosti řeky," napsal jeden ze čtenářů Děčínského deníku do diskuze o zatopené knihovně. „Ve stejné době tentýž magistrát zlikvidoval bývalé koupaliště s rozumným odůvodněním, že by ho ohrozily další povodně. Knihovnu však nechal postavit na nižší nivelitě, blíže 
k hladině řeky a navíc veškeré technologie umístil v nejnižší nechráněné části budovy! Taková investice je na kriminál," dodal.

Podobný názor zastává většina diskutujících. Voda totiž zatopila sklepy knihovny, kde je technické zázemí.
„Je tam toho minimum, většina techniky je ve vyšších patrech, kam voda nezasáhla. Momentálně škody počítáme. Jakmile je budeme znát, tak je samozřejmě zveřejníme," říká náměstek děčínského primátora Pavel Sinko.

Ještě před příchodem povodňové vlny nechalo město podzemí knihovny zatopit čistou vodou. Přesto se tam dostala i špinavá voda z řeky. Knihovně totiž chybí protipovodňová vrata, podobná těm 
z pražského metra. Podle Sinka by ale takové zařízení knihovně spíše ublížilo, než pomohlo.

„Hrozilo by pak narušení statiky celé knihovny. Ze stejného důvodu jsme před jedenácti lety nechali zatopit plavecký areál na Starém Městě. I tam totiž hrozilo, že by síla vody mohla prakticky novou budovu zničit," uvedl Sinko.

Za naprostý nesmysl ale považuje drahou dřevěnou podlahu v informačním centru, které bylo zatopené přibližně metrem vody. Voda ji totiž naprosto zničila.

„Pokusíme se dohodnout 
s projektantem, případně s dotačním úřadem, abychom při rekonstrukci nemuseli znovu pokládat dřevěnou podlahu. Rádi bychom tam viděli dlažbu. Tu v případě zatopení stačí spláchnout vapkou a není nutné ji vybourávat a nákladně znovu budovat," dodává Sinko.