Asi dvacet případů klíšťové meningoencefalitidy (KME) a stovka případů boreliózy se ročně objeví na Děčínsku. Okres patří k velmi rizikovým oblastem. K prudkému vzestupu výskytu nemoci došlo v roce 2003 v důsledku teplých let.

„Do té doby jsme evidovali asi deset případů ročně. Boreliózy jsme zaznamenali nejvíce v letech 1995 až 2000. Pravděpodobně proto, že v té době bylo onemocnění popsáno a prokázáno v USA a byly vyvinuty diagnostické metody,“ uvedla lékařka z děčínské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

Ohniska výskytu na Děčínsku

Největší ohniska výskytu nakažených klíšťat jsou na Chmelném vrchu, na Chlumu i dalších místech.

„Dnes se chystáme sbírat klíšťata nad Františkovem nad Ploučnicí, u Nové Olešky, Ludvíkovic a pod Maxičkami. Ohnisky označujeme ta místa, kde došlo k přisátí klíšťat u osob s onemocněním. Po jejich sběru následují vyšetření,“ vysvětlila Šimůnková.

Počet klíšťat roste pravděpodobně díky teplým obdobím posledních let. Onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je velmi závažné a čím je postižený člověk starší, tím je riziko větší.

„V literatuře se popisuje i úmrtí u osob starších pětašedesáti let, nám se v okrese se za mojí dobu působení na hygieně naštěstí nevyskytlo. Pracuji zde skoro osmnáct let,“ uvedla doktorka.

Jak se šíří encefalitida

Klíšťová encefalitida je nákazou s přírodní ohniskovostí, to znamená, že koluje mezi zvířaty a klíšťaty v přírodních ohniscích a člověk je zde slepým článkem a od něj už se nákaza dále nešíří.

Přenos je možný též pitím nepasterizovaného mléka především ovcí a koz a pojídáním mléčných výrobků z tohoto mléka připravených.

„V minulosti se tak nakazila matka se synem z Verneřicka, kdy pili nesvařené kozí mléko. U ovce jsme zjistili nákazu touto nemocí. Lidé by to neměli podceňovat. Málo kdo z nich ví, že i tento způsob nákazy je možný,“ upozornil Jiří Suchopár z veterinární správy.

Virus tohoto onemocnění se nejprve pomnoží v místě přisátí klíštěte a za asi čtrnáct dní se velké množství viru dostane do krve. To se projeví únavou, zvýšenou teplotou, bolestí svalů a hlavy. „Za dva dny virus z krve vymizí, protože se usídlí v oblasti mozkomíšních blan. Dojde k přechodné úlevě, ale za další dva až tři dny dojde k zánětu blan a někdy i mozku. To se projeví teplotou až horečkou, krutými bolestmi hlavy, někdy zvracením, nesnášenlivost světla a hluku někdy i přechodné obrny,“ popsala Šimůnková.

Očkování je bezpečné

Očkovací látka je připravována z usmrcených virů, je naprosto bezpečná a při dodržení očkovacího kalendáře spolehlivá. Lze očkovat i v letních měsících, ale člověk je chráněn až po prvních dvou dávkách, proto se doporučuje zahájit očkování v zimních měsících.

„Existuje i urychlené očkovací schéma, například pro pracovníky v lesnictví a zemědělství, kteří nastupují do nového zaměstnání v době, kdy jsou klíšťata již aktivní,“ podotkla doktorka. Cena vakcíny se dnes pohybuje okolo 500 korun za jednu dávku.

Borelióza je také nebezpečná

Borelióza je bakteriální onemocnění a projevuje se ve třech stádiích. V prvním se vyskytne vyrážka, vzniká v místě přisátí asi za 10 - 14 dní, je způsobena pomnožením bakterie v kůži a podkoží. Je červené až fialové barvy, vystupuje nad pokožku a někdy na jedné straně nebo ve středu s ní splývá.

Toto stádium se velmi dobře léčí antibiotiky i když léčba je poměrně dlouhodobá, minimálně 3 týdny.

„Asi u pěti procent osob k vyrážce bohužel nedochází. Bakterie se pak dostanou do krve a krví k dalším orgánům, nejčastěji k nervovému systému, kde způsobí akutní záněty. To se projeví obrnou nervu nebo zánětem mozkomíšních plen, bolestí svalů, popřípadě kloubů nebo únavovým syndromem. I v tomto stádiu se dá onemocnění poměrně dobře léčit,“ vysvětlila odbornice.

Pokud však nenastane léčba, dochází v postižených místech ke chronickým zánětům a někdy i k nezvratným změnám. Léčba je pak velmi svízelná a ne vždy stoprocentně úspěšná.

„Borelióza je tedy velmi závažné onemocnění, pokud se včas neléčí,“ varuje Šimůnková. Očkovací látka zatím neexistuje, prevence je možná pouze nespecifická - ochranný oděv, obuv, repelent a vyndání klíštěte alespoň do 2 hodin po přisátí. Bakterie boreliózy byla objevena i v jiném hmyzu, ale ten není schopen ji na člověka přenášet.

Počty klíšťat rostou se změnou podnebí

Kvůli změnám v podnebí v posledních letech se počet klíšťat v ČR neustále zvyšuje. Průměrná roční teplota narůstá, a vytváří tak dobré podmínky pro jejich přežívání, bohužel včetně těch nakažených.

„Zvýšený výskyt se navíc periodicky opakuje po pěti nebo šesti letech a právě letos má přijít další vrchol,“ upozorňuje lékařka Státního zdravotnického ústavu (SZÚ) Dagmar Hulínská.

Riziková místa

Rizikové jsou samozřejmě lesy, jejich okolí, louky nebo břehy řek. Klíšťata se pohybují u země, neskáčou tedy ze stromů, jak praví odvěký mýtus. Odborníci proto doporučují při návštěvě těchto míst dbát na upnuté světlé oblečení, a zejména na dlouhé kalhoty. Po návratu je nutné se ihned prohlédnout.

Klíšťata mohou na člověka přenášet několik nemocí, z nichž nejzávažnější je klíšťová encefalitida a borrelióza. Proti encefalitidě existuje účinné očkování, které vyjde na 400 až 600 korun. Ve třech dávkách ochrání člověka zhruba po tři roky.

Očkovací látka proti borrelióze v Evropě zatím není k dispozici, přestože v Americe už byla vyvinuta. Tamní sérum ale na evropské bakterie nezabírá.
Dagmar Hulínská dále upozorňuje na to, že v sousedním Rakousku hradí očkování proti encefalitidě stát, proto se tam už vyskytuje jen výjimečně. U nás si ho pacienti hradí sami, pojišťovny pouze přispívají různě vysokou částkou, nikdy však nepokryjí celkové náklady.

Nejvíce infikovaných klíšťat se podle SZÚ vyskytuje ve středních Čechách, konkrétně v povodí Vltavy, Labe a Sázavy, na Mladoboleslavsku, v jižních Čechách, u brněnské přehrady a na Frýdecko-Místecku.

ZDENKA DVOŘÁKOVÁ
ALENA HOUŠKOVÁ