Přesně před devadesáti lety dali vzniknout poslanci tehdejšího československého parlamentu svého času největšímu říčnímu rejdařství v celé střední Evropě. Díky zvláštnímu zákonu vznikla Československá plavební společnost labská, později známá jako ČSPLO, která zaměstnávala 4 000 lidí, měla po evropských řekách stovky lodí a přepravila miliony tun nákladu ročně.

Lodě z válečných reparací

Plavidla z válečných reparací byla základem vzniku jedné z nejznámějších českých dopravních firem – Československé plavby labské (ČSPL). Před 90 lety, 13. června 1922, ji založil stát s pomocí bank pod názvem Československá plavební akciová společnost labská.

Firma se postupně propracovala mezi deset největších vnitrozemských lodních dopravců v Evropě. Po roce 1989 a následné privatizaci se však propadla do finančních problémů a skončila v konkurzu. Část firmy provozující říční nákladní dopravu poté koupila společnost ARGO Bohemia, která ji provozuje pod názvem ČSPL, a. s.

V době svého vzniku měla firma se sídlem v Děčíně zhruba tisíc zaměstnanců a více než 300 plavidel různých tonáží (celkem 142 000 tun) a jako předmět podnikání měla nejen dopravu zboží a lidí, ale také stavbu a opravy lodí. První posádky tvořili především němečtí občané, kteří měli větší zkušenosti s dolním tokem Labe. Potřeba stále nových zaměstnanců si vynutila zavedení výuky plaveckého řemesla v Česku, díky níž firma mohla začít ve větší míře zaměstnávat Čechy.

Rozvoj Plavby zastavila válka

V polovině 30. let slušně prosperující firma začala s obnovou flotily, a to stavbou vlastní série vlečných člunů „Amanda" o nosnosti tisíce tun. Později firemní loděnice začaly stavět i motorové nákladní a vlečné lodě. Do dalšího vývoje firmy zasáhla německá okupace, kdy byla společnost germanizována, a bombardování Německa, které ji připravilo o řadu lodí. Po válce ČSPL vlastnila 267 různých plavidel.

V roce 1949 byla firma znárodněna a vznikl národní podnik Československá plavba labská. V 50. letech pak přišlo rozšíření na národní podnik Československá plavba labsko-oderská (ČSPLO) a naopak byla ze společnosti vyčleněna spedice, kterou převzal Čechofracht. Největšího rozmachu se ČSPLO dočkala v letech 1975 až 1985, kdy byla v souvislosti s rozhodnutím přepravovat po Labi uhlí pro chvaletickou elektrárnu upravena celá střední část Labe.

Půl století strávil na lodích ČSPLO Pavel Miroš z Děčína.

„Byla to vynikající práce, která mne moc bavila. Ve 14 letech jsem šel do učení a pak jsem s Plavbou sjezdil téměř celou Evropu. Od Štětina přes Hamburg až po Antverpy nebo Švýcarsko," vzpomíná na svou práci šífák, který se do Děčína přestěhoval i s celou rodinou v roce 1968 z Moravy.

Zlatá 80., ČSPLO byla na vrcholu

V 80. letech byla ČSPLO největším středoevropským rejdařstvím, které zaměstnávalo bezmála 4 000 lidí. Společnost vlastnila labské přístavy v Děčíně, Ústí nad Labem, Lovosicích, Mělníku, Praze a Kolíně a loděnici v Křešicích u Děčína.

Zhruba sedm set československých lodí na trase z Děčína do Hamburku, kde Československo po první světové válce získalo výhodný pronájem části přístavu, a zpět přepravovalo až milion tun zboží ročně.

„Do české služebny se slušně zásobeným barem si sovětští vojáci občas přišli pro pivo nebo cigarety, což měli přísně zakázané. Jednou jsem z okna viděla dva takové přistižené nešťastníky, jejichž nadřízený je ze služebny hnal holí," vzpomíná na webu csplo.cz na návštěvu magdeburského přístavu Plavby Jaroslava Zeissová, jejíž manžel Jiří pracoval jako strojník a lodní elektrikář pro jednoho z nejvýznamnějších evropských dopravců své doby.

Úpadek přišel 
po roce 1989

Pozvolný úpadek společnosti odstartovaly politické změny po roce 1989 a následná privatizace. Z firmy vznikla akciová společnost Československá plavba labská, jejímiž největšími akcionáři se staly bankovní fondy a která již nevlastnila přístavy v Ústí nad Labem, Mělníce, Praze a Kolíně.

Význam vodní cesty začal v 90. letech postupně upadat. ČSPL nejprve zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou začaly zajišťovat malé soukromé firmy.

Ztráta dopravy energetického uhlí, ale i několik let s nízkým stavem vody v Labi i některá rozhodnutí nových vlastníků přivedly firmu v roce 2001 do konkurzu. Společnost, která měla v té době asi 300 plavidel a 1 000 zaměstnanců, dlužila věřitelům asi 1,3 miliardy korun.

Při desetiletém konkurzu, který skončil k počátku letošního roku, byly tři části firmy prodány jako celek a stále fungují – samotné rejdařství i s loděmi koupila firma Argo Bohemia, doky společnost České loděnice a přístavní část převzaly Česko-saské přístavy. Současná ČSPL, a. s. má přes 70 plavidel a působí především v západní Evropě.

„Když vidím, co se děje dnes, to je katastrofa. Hlavně co dělají zelení," říká se smutkem v hlase zkušený šífák Pavel Miroš.