I proto šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vyhlásil smělý plán: do čtyř let zkrátit 40hodinovou týdenní pracovní dobu na 37,5 hodiny. Tedy v průměru každý pracovní den „popřát“ zaměstnancům půl hodiny (soukromého) života navíc.

Podle odborů se tak už děje. V 77 procentech firem, kde odbory fungují, nyní existuje nějaká forma zkrácené práce. „Nežádáme, aby se kratší pracovní doba zavedla formou nějakého generálního nařízení, ale aby se o tom začalo seriózně hovořit,“ řekl Deníku Středula.

Doteď byla podle Středuly česká ekonomika (založená z 38 procent na průmyslu) tažena nízkými mzdami – a delší pracovní dobou.

Jenže časy se mění. Platy v poslední době rostou, ale stejně tak se zvyšuje počet robotů v továrnách. Lidé s nižší kvalifikací tak budou přicházet o práci. „Je to fakt a musíme se na to připravit,“ zdůrazňuje Středula.

Debata tak není o zkrácení pracovní doby, ale hlavně o vzdělání a přeškolení lidí na kvalifikovanější práce. Na konci září odbory na tripartitě hodlají projednat nový plán celoživotního vzdělávání, včetně možnosti, že by bylo možné zaměstnance posílat na školení v rámci placené pracovní doby. I to by mohla být jistá forma jejího „zkrácení“.

Práce šlechtí. Ale jak dlouhá?

Opatrně se na osekávání  pracovní doby dívají ekonomové. Podle včera představené studie Raiffeisenbank například zkrácení pracovního týdne ve Francii v roce 2000 pozitivní posun nepřineslo. Země tehdy byla na vrcholu ekonomického cyklu. Po zkrácení týdnu z 39 na 35 hodin narostl počet přesčasů, který navíc nebyl regulován.

„Zvýšil se tam i počet více-úvazků, hlavně muži si brali další práci,“ popisuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Místo, aby francouzské firmy nabíraly nové lidi, raději přesčasy přetěžovaly ty stávající. Počet odpracovaných hodin se tak už v roce 2003 vracel na původní úroveň a v roce 2008 byl limit zrušen.

Na zkrácení nynější 35hodinové doby teď mimochodem tlačí i německé průmyslové odbory. Podle Horské by bylo lepší, aby zkracování doby v Česku šlo „odspoda“, z popudu firem. Stát by měl zlevnit odvody firem a zlepšit by se měly i podmínky pro OSVČ.

Proti zkracování je nyní i Hospodářská komora ČR. Tvrdí, že by se to mohlo projevit v nižším, či dokonce nulovém růstu mezd. S nástupem technologií ale podle komory ke zkrácení nakonec dojde.