Před napuštěním kašen, které mají uzavřený koloběh vody, je nutné všechny nejprve po zimě vyčistit a ošetřit speciálními chemickými přípravky.
„Na jaře prochází všechny kašny kontrolou a připravují se na letní provoz. Pravidelně dochází k hydrofobizaci, což je speciální ochranná impregnace proti povětrnostním vlivům, a biocidnímu ošetření, které slouží k odstranění a prevenci růstu plísní," vysvětluje mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá.
Technické služby postupně ošetřují všechny kašny ve městě, v provozu by měly být nejpozději v pátek 1. května.
V úterý se dostalo na kašnu u bývalého hotelu Grand v Podmoklech, ta je po technické stránce nejkomplikovanější. Její zázemí je uloženo pod chodníkem a každoročně musí dorazit odborníci, kteří seřídí jednotlivé trysky. Zároveň je nutné překontrolovat i noční osvícení kašny.
Dlouhé roky bylo v Děčíně sedm funkčních kašen – v Křížové ulici, u kostela sv. Václava a Blažeje, na Masarykově náměstí, v Řetězové ulici, na Labském nábřeží, v Raisově ulici a u bývalého hotelu Grand naproti hlavnímu nádraží.
Před dvěma lety přibyla velká kašna v jižních zámeckých zahradách, která byla letos spuštěna již na konci března. Kromě toho je na zámku několik menších podobných vodních prvků. Částečně v jižních zahradách, nově se podařilo obnovit kašnu na prvním zámeckém nádvoří u mostu přes příkop.
Město Děčín mělo první kašnu pravděpodobně již v roce 1509, její zřízení souviselo se zavedením vodovodu ve městě. Mezi asi nejvýznamnější kašny patří kašna na Masarykově náměstí, která byla postavena v secesním stylu na místě Loretánské kaple. Maxmilián Thun postavil koncem 17. století tuto kapli s hrobkou rodiny Thunů. Kaple byla později stržena a na jejím místě byla v roce 1907 vystavěna právě tato secesní kašna. Původně byla zdobena bronzovými plastikami, znázorňujícími pověst o vysvobození dívky zakleté do pramene v Loubské rokli.
Další významnou kašnou je kašna v Raisově ulici, ta byla jako pomník obětem 1. světové války odhalena v roce 1934. Místní německý sochař Fritz Tampe vytvořil kašnu ve tvaru květu lilie. Uprostřed kašny stála ženská postava, plačící nad pěti mrtvými hrdiny, kteří leželi po obvodu kašny na horních plochách listů. Stylizované vysoké reliéfy znázorňovaly ležící mužské postavy pod navršenou zeminou, z postav byla viditelná pouze hlava s rukou. Po obvodu byly osazené desky s pravděpodobně více než 350 obětmi první světové války. Nyní ale válečný pomník čeká na svou obnovu, po roce 1945 byl totiž značně poškozen.
Z desek zmizela jména, utlučené byly i hlavy padlých vojáků. V návalu tehdejší nenávisti vůči všemu německému si ale ničitelé nevšimli, že pomník u knihovny není jen pomníkem padlých Němců, ale i Čechů, o čemž svědčí dochovaný soupis jmen. Jsou mezi nimi i typicky česká jména, jako Boudník, Bílek, Kousal nebo Kroček.
Na opravu pomníku válečným obětem by mělo dojít příští a přespříští rok, ministerstvo obrany totiž schválilo dotaci, která pokryje 80 procent nákladů. Během rekonstrukce budou znovu doplněna jména a hlavy vojáků.
Zapomenout by se nemělo ani na kašnu před kostelem Povýšení sv. Kříže, která zkrášluje tento prostor upravený v letech 1982 – 1985.
Ročně dá město do údržby kašen přibližně 150 tisíc korun. Náklady ale může zvýšit častější výměna vody v některé z kašen, to se stává například tehdy, pokud do ni někdo nalije saponát. Během poměrně krátké doby pak kašnu znečistí velké množství pěny a vodu je nutné vyměnit. Kromě toho je potřeba i kašnu znovu vyčistit, aby se pěna znovu netvořila.