„Kolegové se dopočítali, že jsem 42 různých osobností v jedné, proto mi tak začali říkat," usmívá se zpěvák, který dříve působil v další partičce z Děčínska, Toxic People. 
 Breed mají svou základnu ve Varnsdorfu.

„Prostor nám poskytla jedna starší paní v jednom ze svých domů ve Varnsdorfu," prozradil kytarista Jerry. „Ta milá paní má i skvělý smysl pro dekoraci interiéru. I přesto, že to u nás vypadá jako v doupěti masového vraha, nám sdělila, že se jí to tam líbí," směje se Kuba.

Představte nám kapelu, kdy jste vznikli, kdo kapelu tvoří 
a co hrajete za hudební styl?
Jerry: Jsme severočeská rap-coreová smečka, co hodlá dobýt českou scénu, svými epickými texty a našláplou muzikou. Vznikli jsme na podzim roku 2015, kdy jsem začal dávat dohromady lidi na tenhle projekt. Nejprve bubeník Míra, potom ex-člen, basák James, který dotáhl kytaristu Fíju. Kuba nastoupil na post zpěváka až jako poslední člen. 
A někdy ke konci léta jsme 
se museli rozloučit s baskytaristou Jamesem, kterého „dočasně" nahradila Pamela.


Kuba 42: Pro mě bylo překvapením, když mi z ničeho nic přišla zpráva, že jakási banda schizofreniků hledá zpěváka a že mají v plánu hrát rap-core. Po dvouleté pauze od zpívání to bylo překvapení. Ale milé a jsem rád, že jsem tehdy tu zprávu neignoroval.


V kapele vám tedy nově hraje na baskytaru žena. Jaké to je? Nebojíte se rozporů? Mezi hudebníky panuje kvůli tomu „pověra", že žena v kapele nedělá dobrotu.

Jerry: Jak už jsme uvedli, jedná se o „dočasnou" náhradu. A jestli se nebojíme rozbrojů? Pamelka je celkem mírumilovné stvoření a se zbytkem osazenstva chaloupky Breed se dá taky domluvit. Postupem času nejspíš k nějakým neshodám dojít může, ale rozhodně bych to nedával za vinu pohlaví členů kapely. Proč by žena v kapele nedělala dobrotu? O tom, koho bude mít příští týden, si spravedlivě losujeme. (smích)


Jak vznikl název kapely 
(v překladu znamená rasa, plemeno, druh)? Nevadí vám, že kapely se stejným názvem již existují (v Polsku přímo Breed, ve Vyškově je The Breed)?
Jerry: Název nadhodil zpěvák, ostatní to odkývali. Na Poláky kašleme a „The Breed" je přece něco úplně jiného, ne?

Kuba 42: Už si ani nevzpomínám, jak mě to vlastně napadlo. Ale mám dojem, že to souviselo s nějakým nesmyslem. Tak jako tak, to jméno se dobře pamatuje a je zvučné. I když uznávám, že Banda maniodepresivních plyšových medvídků by taky nebylo k zahození. To bylo v záloze, pokud by se název Breed nechytil. (smích)

Co považujete za svůj dosavadní největší hudební úspěch?
Jerry: Za necelý rok existence se nám povedlo odehrát několik koncertů s plnohodnotným playlistem 
a je o nás vzrůstající zájem.

Kuba 42: Osobně si myslím, že náš největší úspěch je to, že se nám povedlo v dosti krátkém čase složit několik věcí, ze kterých jsme poskládali právě plnohodnotný koncertní playlist na cca 40 minut. Za tak krátkou dobu existence je to víc než schopné. Snažíme si všechno užít, ale zároveň vystupovat co nejvíce profesionálně.

Už jste nahrávali nějaké CD?
Jerry: Nahráváme průběžně každou skladbu, co složíme, abychom měli něco hotové a měli co ukázat. Všechny skladby pak projdou ještě remasterem. O zvuk nahrávek, nahrávání, mix 
a mastering se stará náš zpěvák Kuba. A zejména z důvodu kvality nahrávek nevyhledáváme a nemáme ani v plánu vyhledávat studio. Není potřeba.

Kuba 42: Budu se červenat. Ale vážně. Z něčeho, co pro mě bylo koníčkem a víceméně zvědavostí, co a jak funguje, se stala nepostradatelná součást při skládání nových věcí. A funguje to. Máte se na co těšit.

Jaké bylo natáčení videoklipu v bývalé jablonecké porodnici a LDN? Na jakou píseň, kdy klip uvidíme a proč jste si vybrali právě tohle místo?
Jerry: Určitě dost zajímavá zkušenost, ale vzhledem k tomu, že jsme byli v časovém presu, tak i dost stresující. Hodně nám pomohl Jirka Heran a tímto bychom mu
i rádi poděkovali. Časový nátlak byl obrovský. V podstatě jsme začali v deset ráno a až do noci točili. Vše se muselo stihnout během jednoho dne. Nechceme prozrazovat detaily, ale při natáčení sidestory, by někomu nezasvěcenému, mohlo setkání s herci v areálu, způsobit psychické trauma. A to je přesně ten důvod, proč jsme si vybrali právě toto místo a s tím i spjatou píseň s názvem „Posedlost". Klip vypustíme v průběhu listopadu a máme rozjednanou spolupráci s redakcí časopisu Spark, která přislíbila jeho zveřejnění v TV Rebel.

Co v nejbližší době s kapelou chystáte?
Jerry: Určitě hrát, bavit lidi a stále produkovat nové věci. Jak už jsme řekli, připravuje se spolupráce s redakcí časopisu Spark, která by nám měla dopomoct dostat se na větší pódia. Stejně tak je to tvorba CD, které by mohlo spatřit světlo světa zhruba do půl roku.

V nejbližší době budete například hrát na 18. ročníku Festivalu free Tibet v Dolní Poustevně. Už jste na něm někdy byli a jak se připravujete, popřípadě těšíte?
Jerry: Většina z nás Festival free Tibet určitě navštívila. Za mě tedy byla překvapením délka hrací doby 
a čas vystoupení (start v 18 hod., délka vystoupení 30 minut, pozn. red.). Ale nebude to poprvé, kdy budeme nějakou akci otevírat. Ale i přes to od nás můžete čekat maximální výkon, jako obvykle.

Kuba 42: Vzhledem k tomu, že Tibet jsem několikrát navštívil jako divák i jako vystupující za Toxic People, tak nějak vím, 
co nás tam asi čeká a jak to bude probíhat. Jen je škoda, že hrajeme jako první.