I v době, kdy se za prvními úlovky vydávají nedočkaví houbaři, ozývá se z lesů kvílení motorových pil. Až na ojedinělé případy nemá ale počínání dřevorubců už prakticky nic společného s likvidací polomů po jarním řádění vichřice Emma. Její následky se už podařilo odstranit a život lesníků se začíná vracet k běžným starostem.

„Kalamitní dřevo se podařilo našim dodavatelským firmám už odklidit z porostů a odvézt k dalšímu zpracování. Teď se zaměřují na nahodilé těžby,“ rekapituloval vedoucí děčínské správy Lesů České republiky Jiří Toms. Ještě před dvěma měsíci odhadoval, že Emma v obhospodařované oblasti shodila nejméně pět tisíc kubíků dřeva.

„Nakonec ale těch popadaných stromů bylo méně. Dostali jsem se na hranici necelých čtyř tisíc kubíků. Tím budou i způsobené škody nižší, než jsme původně odhadovali,“ tvrdil lesní správce.

Děčínští lesníci posílali v uplynulých týdnech pracovníky těžebních společností především do míst, odkud musely zmizet stromy napadené kůrovcem. Bylo to zejména do oblasti Valkeřic, Dobrné a dalších lokalit Českého středohoří. Některé z ležících kmenů dřevorubci nechali ležet na svých místech. Poslouží jako lapáky právě na zachycení nové populace škůdce a nebylo kvůli tomu nutné kácet jiné stromy ze zdravých porostů.

„Už loňský rok naznačoval, že letos kůrovec zahrozí s větší vervou. Proto jsme se soustředili právě na důkladná ochranná opatření, aby v našich lesích nedošlo k nějakému dramatickému rozšíření tohoto škůdce. Myslím, že tohle riziko se nám zatím podařilo eliminovat,“ poznamenal šéf děčínské lesní správy.

Ve srovnání s jižní částí děčínského regionu vystavila Emma vyšší škodní účty na Šluknovsku a v přilehlém území, kde se o porosty stará rumburská správa republikových lesů.

„Museli jsme zpracovat okolo deseti tisíc kubíků kalamitního dřeva. Ale ve srovnání s loňským řáděním orkánu Kyrill jde o ztráty podstatně nižší,“ reagoval Tomáš Frinta, zástupce vedoucího rumburské lesní správy. Ta v původních odhadech počítala s odstraňováním nejméně čtrnácti tisíc kubíků spadlých stromů. I rumburští lesníci mají nemalé starosti s kůrovcem.

„Zatím ten boj ale zvládáme, daří se nám vytvořenými ochrannými opatřeními zamezovat jeho rozšíření z postižených míst do dalších lokalit,“ dodal Tomáš Frinta.

V nelehké situaci se ocitli pracovníci dodavatelských firem, které pro republikové lesy zajišťují smluvní těžbu i zalesňování ploch v místech vykácených nebo kalamitou zasažených porostů. Výsadbu ale většinou zvládli ještě před příchodem teplejších dnů na přelomu května a června.

Nové zalesňování, ať už v místech plánované a nebo kalamitami vynucené výsadby, zřejmě výraznějším způsobem promluví do podoby lesů v celém děčínském regionu. Ve vzrostlých porostech zatím převažují jehličnany, zejména smrky a borovice. V nové výsadbě ale mají a budou mít i nadále stále větší zastoupení listnáče.

„Vichřice Emma nám skolila asi pět set kubíků dřeva. Největší škody jsme zaznamenali v oblasti zvané Vyhlídka u osady Lesná. Padla tam řada vzrostlých smrků,“ hlásil vedoucí děčínského lesního úřadu Antonín Novák. Připomněl, že smrkové porosty v dané lokalitě i na dalších místech nahradí buky, duby a další druhy listnatých stromů.

Obdobný scénář potvrzující, že přírodní kalamity změní podobu lesních porostů v regionu, bude platit i v případě obnovy republikových lesů.

„Ze zákona pro nás vyplývá povinnost vysazovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny. Vedle dubů a buků jsou to i javory a jedle nebo i některé další druhy. Ty mají v zalesňovaných plochách tvořit určitý podíl, který se může ještě zvýšit v místech, kde se jehličnanům nedaří kvůli špatným stanovištním podmínkám a nebo tam dochází k častějšímu napadání smrků kůrovcem. Podíl listnáčů se v nově rostoucích lesích tedy určitě zvýší a skladba porostů se tak stane rozmanitější,“ vysvětlil šéf děčínské správy Lesů ČR Jiří Toms.