Dvojité těžké dveře, úzké chodby plné regálů a chybějící toalety. Tak vypadá cesta vozíčkářů a lidí se sníženou hybností za dávkami na rumburský úřad práce. Handicapovaní lidé na úřad práce musí; tam totiž od ledna vyřizují všechny žádosti o sociální dávky.

Problém je v tom, že rumburský „pracák“ sídlí ve staré budově, což přináší některým jeho klientům nemalé problémy.

„Cesta na tuto instituci se rovná obrovské černé můře snášející se nad hlavami vozíčkářů a osob těžce se pohybujících. Většina kanceláří plus toalety jsou v prvním patře, a tak nezbývá těžce tělesně postiženým nic jiného, než venku se doplazit za první šípek,“ říká Jiří Němec, předseda Rosky Rumburk, tedy organizace sdružující především lidi s roztroušenou sklerózou. Právě tito pacienti mívají velmi často problémy s hybností.

To ale není jediná nesnáz, která na vozíčkáře při návštěvě úřadu práce v Rumburku čeká.

Kanceláře, ve kterých pracovníci úřadu práce přijímají žádosti tělesně postižených, jsou sice v přízemí, ale projet s vozíkem až ke kanceláři, a především následně vyjet opět ven je velmi složité.

„Úzké uličky a ještě v nich stojí regál. V kanceláři je tak málo místa, že se zde nedá s vozíkem ani otočit,“ pokračuje Jiří Němec.

Těchto problémů si je rumburský úřad práce dobře vědom.

„Ano, víme o tom. S toaletami je to bohužel pravda. Již jsme to ale nahlásili na krajské i generální ředitelství. Největším problémem je to, že sídlíme ve starém domě,“ řekla Děčínskému deníku ředitelka rumburského kontaktního pracoviště úřadu práce Dagmar Peterková.

Podle ní se ale po nahlášení těchto poměrně závažných nedostatků na generálním ředitelství úřadu práce nic neděje.

„My sami toho moc udělat nemůžeme. Vlastně téměř nic. Jediné, co můžeme, je nainstalovat na venkovní dveře v přízemí zvonek, což jsme tento týden udělali. Velkým problémem jsou totiž vstupní dvojité dveře do budovy, kterými se lidem se zdravotním postižením velmi těžce prochází. Samozřejmě to neznamená, že budou kolegyně řešit záležitosti klientů na ulici, ale pomohou jim projít či projet dveřmi a vše vyřídí jako běžně ve své kanceláři,“ slibuje alespoň částečnou nápravu nepříjemností Peterková.

Podle Jiřího Němce stojí za problémy špatně provedená reforma z dílny ministra práce a sociálních věci Jaromíra Drábka.

„Opravdu panu ministru Drábkovi patří velký obdiv za ten bordel, co za ním zůstává, on se nemusí plácat na invalidním vozíku po úřadu plném bariér. Ano, pane ministře Drábku, opravdu byste se měl stydět za to ponižování těžce tělesně postižených na úřadech práce,“ dodal Němec.