Ještě před několika málo lety připomínaly jižní zahrady spíše parkoviště pokryté betonem. Během oprav se ale změnily k nepoznání. Silné vrstvy betonu a asfaltu zmizely, na jejich místě vyrostly trávníky, zahradníci vysázeli nové keře. A jednotlivé kouty jižních zahrad propojily nově vybudované cestičky. 

Opravit bylo nutné také terasy, které jsou mezi prostranstvím u Čajového pavilonu v dolní části a zahradnickým domkem. Během rekonstrukce bylo zjištěno narušení objektu oranžérie vlivem prosakování dešťové vody, které ohrožovalo bezpečnost budoucích návštěvníků zahrad. Dodatečné zařazení této opravy do celého projektu se promítlo do půlročního zpoždění.

"Myslím, že se vyplatilo na dokončení oprav počkat. Takový pohled se nenaskytne v žádném jiném městě, je to moc povedené. Podle mne to může přilákat do Děčína další návštěvníky," pochvaloval si otevřené zahrady Lukáš Herich, který patří mezi stovky lidí procházejících hned první den další zpřístupněnou částí zámeckého parku. Ten bude své brány zavírat vždy na noc a přes den jej bude hlídat strážce.

S výsledkem oprav je poměrně spokojený i Tomáš Efler, který se podílel na projektové dokumentaci.

"Celkový výsledný dojem obnovy těžce poškozeného areálu je poměrně příznivý, přestože tady odborník uvidí řadu detailů, které šlo vyřešit z pohledu památkové péče nebo designu lépe. Podle mne bude znovuotevření zahrad pro město velmi přínosné. Věřím, že je občané vezmou za své a stane se místem jejich setkávání," říká architekt.

Několik let trvající opravy vyšly na přibližně 70 milionů korun, které se městu podařilo z velké části získat z evropských dotací prostřednictvím Regionálního operačního programu Severozápad. Na proplacení dotace ve výši zhruba 60 milionů ale Děčín zatím kvůli problémům provázejícím ROP doposud marně čeká.

"Obnova jižních zahrad byla zahrnuta do projektů Integrovaného plánu rozvoje města Děčín - zóna Centrum. Realizace projektu začala v lednu 2011. V rámci projektu došlo k úpravám části Mariánské louky, především jižních zámeckých teras, prvního zámeckého nádvoří a parkánu s Dělovou zahrádkou," říká mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá.

Jižní zámecké zahrady začaly vznikat od 18. století. Postupně zde vyrůstaly drobné zahradní a okrasné stavby – skleníky, oranžerie a roku 1737 půvabný Čajový pavilon. V 19. století byl svah rozčleněn terasami, na kterých bylo založeno 18 vytápěných skleníků s rozsáhlými sbírkami orchidejí, kamélií a dalších tropických rostlin. Roku 1852 zde poprvé v rakouské monarchii rozkvetl největší leknín světa, Viktoria královská.

Pod jižními zahradami byl v 19. století založen přírodní park na tzv. Mariánské louce. V roce 1932 získala zámek československá armáda. Vojáci nechali všechny skleníky odstranit a na nejnižší terase zbudovali rozlehlé nástupiště a nové stáje. Po válce se kdysi honosné zahrady přeměnily na garáže, dílny, sklady, vznikly zde velké nádrže na pohonné hmoty a krátkou dobu zde fungoval dokonce i vepřín. Část zahrad se postupně přeměnila na smetiště. V zámeckém parku na Mariánské louce pak bylo vybudováno koupaliště a autokemp.

"Vzhledem k tomu, že v průběhu projektu došlo k výrazné redukci finančních prostředků, zůstaly některé partie, zejména v okolí zámecké sýpky, bohužel nedokončené. V dalších letech se proto počítá s postupnou obnovou i těchto prostor," dodává Lakomá.