Lásku k této krajině mi vštípili moji rodiče, se kterými jsem sem začala jezdit v 50. letech minulého století. Miluji tato magická místa a vím, že dnes je tento kraj již zcela jiný, než v dobách, kdy zde žilo a pracovalo původní obyvatelstvo. Je jiný i oproti rokům mého dětství a mládí. Má však stále svoji nezaměnitelnou historii,“ vyznává se k lásce k Českokamenicku předsedkyně Spolku Pod Studencem Jitka Tůmová.
Co pro Spolek Pod Studencem znamená ocenění Neziskovka roku 2019 v kategorii Malá neziskovka?
Je to prestižním oceněním práce členů, kterou dobrovolnicky provádíme od roku 2007. Současně je to nedocenitelná propagace Českokamenicka. Když se ohlédneme, jedná se o 30 opravených drobných sakrálních památek. Zcela zásadní podpora a podíl na rekonstrukci kulturní památky rozhledny na Studenci. Nesčíslné množství přednášek, seminářů a výstav, dokonce s mezinárodním přesahem. Spolupracujeme s Národním parkem České Švýcarsko, ale i s CHKO Labské pískovce při péči a ošetřování krajiny. Vydali jsme dvě regionální publikace, na třetí nyní pracujeme.
Jitka Tůmová
Předsedkyně Spolku Pod Studencem. Práce členů spolku, kterou dobrovolnicky provádí od roku 2007, byla oceněna titulem Neziskovka roku 2019. Připravuje knihu Život obyvatel v krajině pod Studencem v běhu času s podtitulem Historie a současnost obyvatelstva v jednotlivých domech vesnic Studený a Lipnice.
S kolika lidmi spolupracujete a jak moc jsou pro vás lidé důležití?
Spolek Pod Studencem má 36 členů. Moc rádi bychom uvítali, kdyby se k nám přidali mladší lidé, tak abychom přestali budit dojem, že jsme spolek aktivních seniorů. Velice záleží na těch, kteří se k aktivitě spolku přidávají, i na dalších místních obyvatelích. Protože každičký, kdo přiloží svoji ruku k dílu, má pro nás zcela nedocenitelný význam.
Je zájem lidí veliký?
Jsem neustále zaskočena počtem lidí, kteří nás podporují, dokonce i finančně. Podařilo se rozpohybovat nejen dobrovolnictví, ale i soukromé dárcovství. Toho si nesmírně vážím. Pomocí společné dobrovolnické činnosti během plnění projektů obnovujících historii překrásné krajiny napomáháme i k pocitu sounáležitosti a vztahu k tomuto těžce zkoušenému a vykořeněnému regionu.
Kde se zrodila myšlenka vracet krajině její význam, který jí propůjčují kříže a památníky nesoucí v sobě odkazy minulosti, událostí a osudy lidských životů?
Mnoho z místních obyvatel ví, že zde nejsem trvalým obyvatelem, přesto mám místa pod Studencem zadřená hluboko pod kůží. Lásku k této krajině mi vštípili moji rodiče, se kterými jsem sem začala jezdit v 50. letech minulého století. Miluji tato magická místa a vím, že dnes je tento kraj již zcela jiný, než v dobách, kdy zde žilo a pracovalo původní obyvatelstvo. Je jiný i oproti rokům mého dětství a mládí. Má však stále svoji nezaměnitelnou historii.
Jak vlastně byla?
Historie tohoto kraje je tvořená zejména více než šest set let trvajícím rozvojem sídel a posléze jejich rychlým, téměř dokonalým zánikem. V současnosti je jeho nadějí postupné vzkříšení do nové podoby. Stále je však patrné, jak moc je tato krajina postižena ztrátou paměti. Právě proto má smysl obnovovat její tradice, pomáhat jí vzpomenout si. K tomu mi pomáhá nejen láska ke krajině a všemu s ní úzce souvisejícímu, ale i moje vzpomínky a bohatý fotoarchiv mého tatínka.
Zmínila jste, že byste ráda ke spolupráci ve Spolku Pod Studencem oslovila nebo motivovala mladé lidi. Myslíte, že mladší generaci krajina a drobné památky v ní nic neříkají?
Už během rekonstrukce rozhledny na Studenci nám mladí lidé ochotně pomáhali. Byli to nejenom tehdejší studenti Gymnázia z České Kamenice, ale i dvě v té době malé dívenky z Chřibské a Liberce. Vyráběly z korálků a lékařské oceli různé šperky a následně je prodávaly. Výsledek své činnosti v podobě částky 4,5 tisíce korun nám potom darovaly. Během úpravy prostoru bývalých hřbitovů obyvatel Lísky a Kunratice se k činnosti aktivně přidalo několik mladých lidí.
Je z vašeho pohledu nějaká cesta, jak mladé lidi oslovit a motivovat ke spolupráci?
Většina našich členů se rekrutuje převážně z řad rekreantů a chalupářů. Moc rádi bychom však mezi sebou uvítali mladé lidi z místních obyvatel. To oni již zde mají své kořeny. Z jejich přístupu k činnosti spolku nepochybuji, že by se k nám přidali. Jen je musíme oslovit a požádat o jejich spolupráci. Již jsme si ověřili, že na naši výzvu pozitivně reagují.
Máte nějaký konkrétní příklad?
Například děti z dětského domova Země dětí se ujaly ošetřování prostoru Bratrského oltáře. Ještě se musím zmínit o zcela nedávné aktivní pomoci dvou studentů ZŠ T. G. Masaryka a gymnázia v České Kamenici. Po informaci o probíhající rekonstrukci pomníčku U Zabitého na úbočí Studence na facebookovém profilu spolku se nám ozval Vojtěch Moudrý z Lipnice a nabídl pomoc. Bylo třeba pokácet tři náletové stromy, které ohrožovaly opravovanou památku. Přidal se k němu jeho bratranec Lukáš Moudrý spolu se svým otcem Jaroslavem.
V současné době pracujete na knize. Přiblížila byste nám, čeho se bude týkat?
Připravovaná kniha Život obyvatel v krajině pod Studencem v běhu času s podtitulem Historie a současnost obyvatelstva v jednotlivých domech vesnic Studený a Lipnice, je volným navázáním a pokračováním publikace vydané spolkem již v roce 2010. Tentokrát jde o knižní zpracování historických údajů, osobních vyprávění a vzpomínek, poznámek a bohaté srovnávací fotodokumentace jednotlivých domů. Tedy informací o jejich obyvatelích, kteří zde žili dávno před námi. To oni během staletí vytvořili v magické krajině genia loci svého domova. My povětšinou o nich samých téměř vůbec nic nevíme.
Proč je dobré tuto historii znát?
Znát historii je nezbytné. Vědět, že v domě, ve kterém žiji, ve vesnici, která dává prostor k našim osudům, žili lidé, kteří sice nebyli našimi přímými příbuznými a předky, ale byli našimi předchůdci. Chceme je tak trochu osobně představit a pomoci navázat tím na zpřetrhanou historii, abychom našli svůj vlastní domov a vybudovali si úzký vztah k němu. Znát a milovat svůj dům, svoji vesnici a svůj kraj.
Jak dlouho na knize pracujete a kdo vám se získáváním informací pomáhá?
Sběr dat, historických údajů a množství fotodokumentace včetně té srovnávací představuje mravenčí práci přibližně dvanácti roků. O svoje vzpomínky a dochovanou fotodokumentaci se s námi také podělili rodáci a někteří z dosídlenců. Nyní se pracuje na překladech do němčiny a korekturách textů. Grafické zpracování a přípravu podkladů pro tisk již připravuje grafik. Na tuto činnost získal spolek grant v rámci 32. OGK Ústecké komunitní nadace. Termín dokončení grantového programu je koncem listopadu 2020. Krásnou zprávou je, že nás již finančně podporují mnozí dárci, kteří nám posílají své soukromé prostředky na vydání knihy. Byli bychom rádi, pokud by se nám podařilo nabídnout knihu čtenářům počátkem příštího roku.
Z jakých dotačních titulů se vám daří získat finanční podporu?
Naše spolupráce s nadacemi je dlouhodobě velice kvalitní. Nejvíce finančních prostředků jsme získali od Ústecké komunitní nadace, Nadace Občanského fóra, Česko německého fondu budoucnosti, Nadace VIA, Purkyňovy nadace. Třikrát jsme byli podpořeni z dotačních programů Ústeckého kraje. Stejně tak i grantová podpora města Česká Kamenice pomáhá uskutečňovat akce spolku. Obdivuhodné je soukromé dárcovství. Jedná se o množství finančních darů z řad členů spolku, ale i místního obyvatelstva a od rodáků. Překladatel textů nové publikace si nedělá vůbec žádné nároky na honorář, naopak, poslal na účet spolku sponzorský dar. Bez finančních prostředků by naše práce nemohla mít tak velký rozsah. Náš dík a obdiv patří také restaurátorům, kteří s námi spolupracují.
Připravujete také nějaké opravy drobných památek v České Kamenici?
Několik drobných památek, které jsou na území města Česká Kamenice, jsme již úspěšně obnovili. Z provedené pasportizace drobných památek máme historické informace a podklady k dalším několika památkám lidové zbožnosti, které jsou na katastru České Kamenice a které můžeme v dalších letech také zahrnout do činnosti spolku.
Vendula Fedorčáková