Na papírech se staví už desítky let. K plánovanému jezu v Děčíně za několik miliard zatím vznikla jen řada studií za stamiliony. Hlavní aktéři jako ministerstvo dopravy (MD) nebo Ředitelství vodních cest (ŘVC) studiemi dokazují, že je jez potřeba. Protistudie ministerstva životního prostředí (MŽP) a ochránců přírody kontrují, že vodní dílo negativně ovlivní krajinu. Nový náměstek děčínského primátora chce nekonečný koloběh rozseknout. Na dolním Labi se má za každou cenu postavit nejen jeden, ale hned dva nové jezy. Podle kritiků ale už ani jeden jez na Labi možná nedává smysl.

Za stavbu děčínského plavebního stupně dlouhodobě bojuje Jan Skalický. Tématu se věnuje 25 let, mimo jiné i jako dřívější ředitel ŘVC. Nyní se stal náměstkem děčínského primátora pro rozvoj města navzdory kritice, že v Děčíně údajně nežije. Že ho zvolili zatím jen na 4 roky, nevidí Skalický jako překážku. A to ani i když ŘVC má podle posledních informací dalších pět let ověřovat, zda je možné kompenzovat jeden z přírodních klenotů, který by stavba jezu zasáhla: bahnité náplavy mezi Ústím a Hřenskem s drobnokvětem pobřežním. Zastáncům vodní plavby by stačil výsledek poslední velké studie ohledně ochrany přírody, již objednalo MD. Výzkum zadaný přes Technologickou agenturu (TAČR) realizovalo konsorcium několika firem, a to stavbě dalo zelenou s tím, že stavbou zničené náplavy lze kompenzovat jinými opatřeními.

Vizualizace jezu na Labi.
Jez postavit musíme, jinak plavba zahyne, říká vodní lobbista Jan Skalický

K této studii zpracovával posudek pro MŽP v týmu expertů i vedoucí Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pavel Raška. Podle něj jsou ve výstupech studie značné nedostatky a její závěry vyznívají účelově jako podpora stavby jezu. „Ta studie prostě obsahuje metodické chyby a zavádějící závěry,“ hodnotí Raška s tím, že i proto se nyní má dělat „protistudie“.

Přesně to chce ale zvrátit Skalický, pomoct mu v tom má jeho nynější role ve vedení Děčína. Spolu s aktéry z MD a ŘVC hodlá apelovat na ministerstvo pro místní rozvoj odpovědné za územní plány, že neustále otevřené téma jezu blokuje děčínskou městotvorbu. Jez by Skalický rád viděl hotový do konce desetiletí. „Musíme teď hned plnou parou rozjet přípravu dokončení plavebního stupně bez ohledu na záměr dělat donekonečna nějaké protistudie,“ říká Skalický.

Hrozí, že silniční doprava stoupne

Kritici poukazují i na problematickou funkčnost dlouho plánované stavby. Výška jezu v Děčíně bude mít pouhých 4,5 metru místo dříve plánovaných devíti. V centru Děčína sice zvedne hladinu o necelý metr, ale o několik kilometrů dál směrem na Ústí už nebude mít na hloubku plavební dráhy takový vliv. „Stavba možná pomůže splavnosti mezi Děčínem a Německem. Nicméně mezi Děčínem a Ústím zůstane situace stejná,“ upozorňuje výzkumnice ústecké univerzity Michaela Štěbetáková. Náklad z lodí by tak nakonec skončil na silnicích. „To zákonitě opět zvýší už tak vytíženou dopravu v Děčíně a okolí,“ varuje výzkumnice.

Jan Skalický na archivním snímkuJan Skalický na archivním snímkuZdroj: Deník/Jaroslav BalvínSkalický připouští, že jeden relativně nízký jez labský úsek mezi Děčínem a Ústím skutečně nesplavní. Chybějící výšku hladiny má vyřešit další jez v Malém Březně. O něčem takovém se ale nyní debata nevede. V současném územním plánu obce na Ústecku nic takového není. Obec má rozpracovaný plán nový, ale ani do něj jez nezadává. „Minimálně už 7-8 let se u nás tento projekt neřeší,“ uvádí starostka Olga Jančárová s tím, že kdysi dávno se proti jezu v Malém Březně ostře postavili ochránci přírody.

Podle Rašky je návrh na druhý jez po Děčíně starý přes 20 let. V roce 2002 získaly oba jezy negativní stanovisko MŽP. Nadále se pak s návrhem druhého jezu postupně přestalo počítat a mluvilo se už jen o Děčínu.

Doktorandka Michaela Štěbetáková se věnuje významu plavebního stupně Děčín pro rozvoj turismu v regionu, podpořil ji kraj.
Jez u Děčína? Podél Labe pro něj nehorují, zjistila výzkumnice přes turismus

Projekt plavebního stupně Děčín je obrovský a v českém prostředí se do něj už během desítek let zapojil snad každý relevantní subjekt. „Podobně velké projekty se mají posuzovat nezávisle ze zahraničí,“ myslí si Raška. To se podle něj ale neděje a jez se už desítky let dokola točí mezi příznivci dopravy, kteří říkají, že příroda výstavbou jezu neutrpí, a jejími ochránci tvrdícími opak. V nynější debatě rezonuje hlavně téma kompenzace náplav. „Ale to je technicistní pohled a vytratila se zásadní otázka: motivace, komu to prospěje a kdo to potřebuje,“ varuje Raška s tím, že dopady na krajinu přesahují téma náplav a uspokojivou odpověď k přínosům jezu zatím nedaly ani dopravní ani marketingové studie.

Využití jezu není podle insiderů závislé jen na splavnosti řeky, ale i klimatu, na denní kapacitě plavebních komor na Labi, ochoty dodavatelů zapojit se do vodní dopravy či přístupu Německa. Tam se podle akademiků už spíš jezy ruší, než že by je stavěli. Zastánci jezu zase argumentují pozitivem vzniku malé vodní elektrárny na jezu nebo jeho přínosem pro rekreaci v oblasti a prospěchem obcím na Labi. Štěbetáková z ústecké univerzity, která na to téma dělala výzkum, ovšem zjistila, že ne ve všech obcích podél Labe si od stavby a navazujícího předpokládaného rozvoje turismu slibují přínosy.