Plavební stupeň v Děčíně by měl pomoci nákladním lodím překonat nejkritičtější úsek dolního toku Labe. Jeho stavbu zařadila vláda do historicky první koncepce vodní dopravy v České republice.

Proplout s velkou nákladní lodí mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem je po většinu roku nemožné, případně je nutné plout s tak málo naloženou lodí, že se to rejdařům nevyplatí. Na vině je nízká hladina řeky.

„Rentabilní plavba je od ponoru 140 centimetrů a výš. Záleží ale samozřejmě na komoditě, kterou přepravujeme,“ přiblížil spolumajitel rejdařství EVD – Sped Lukáš Hradský.

Právě dostatečnou vodní hladinu i na dolním Labi by měl zajistit plavební stupeň v děčínské čtvrti Prostřední Žleb. Ten vláda zařadila do koncepce vodní dopravy, kterou prohlásila za veřejný zájem.

Od ústeckého Střekova proti proudu Labe přitom lodě problém nemají. Na téměř dvaceti kilometrech řeky až na Litoměřicko se o splavnost starají střekovská Masarykova zdymadla.

Čeští rejdaři dnes jezdí po většinu roku mimo ČR. Vozit náklad pouze nad Střekovem se jim nevyplácí. V případě výrazného poklesu hladiny řeky jim navíc hrozí, že jim lodě zůstanou v Čechách.

„Stát nám pořád slibuje, že o nákladní dopravu stojí. A pokud o ni stojí, musíme do té doby přežít v zahraničí. Není to ale tak, že bychom tam chtěli jezdit. My tam musíme jezdit,“ řekl Hradský.

Pro zmírnění dopadů stavby na životní prostředí plánuje stát úpravy břehů řeky. „Podmínkou ke schválení koncepce vodní dopravy je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má stát plavební stupeň Děčín,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Na tom pracuje Ředitelství vodních cest v rámci přípravy posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). V připravovaném projektu se počítá například se vznikem lužního lesa, rybími přechody nebo odlehčovacím ramenem Ploučnice.

„Kompenzační opatření bude připravovat a předkládat vládě ke schválení ministerstvo životního prostředí,“ řekla mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Hradský je mírně skeptický ke schválené koncepci a případné stavbě jezu v Děčíně. Ten by se tak stal na Labi předposledním zdymadlem až k jeho ústí do Severního moře. Tím posledním je jez v Geesthachtu v Německu.

NĚCO SE DĚJE

„Je to určitě signál, že se něco děje. Nicméně na soudy, že to k něčemu bude a máme mít nějakou naději, je ještě brzy. Naděje samozřejmě umírá poslední, ale podobných prohlášení už bylo mnoho,“ nepropadl nadšení Hradský.

Podle něj nejde o první dokument řešící vodní dopravu. Stejně jako všechny ostatní druhy přepravy má zpracovanou sektorovou strategii. „Všude ve světě platí ekologie vodní dopravy, jenom v ČR ne. Takže musíme mít kromě sektorové strategie schválenou také koncepci. Jsme papežštější než papež,“ dodal Hradský.

Mezi dlouhodobé odpůrce jezu patří hnutí Arnika, která odsuzuje i ekonomickou náročnost celé stavby. Ta by podle jeho údajů měla vyjít na 11 miliard, ŘVC mluví o přibližně poloviční částce.

„Zásadní je dopad na životní prostředí, který zatím není úplně jasný,“ řekl Kamil Repeš z děčínské pobočky Arniky.

Podle něj by se po vybudování jezu mohlo stát, že se lodě zastaví na státní hranici a dál nedoplují. „Dodnes není totiž úplně jasné, jak by vypadala řeka pod jezem,“ doplnil Repeš.

O výstavbě plavebního stupně se mluví desítky let. Kromě rejdařů ho požadují i některé továrny. Třeba děčínský Chart Ferox, specializující se na výrobu plynových zásobníků. Jeho největší zásobník, do kterého se vejde tisíc kubíků plynu, není možné z Děčína dostat jinak než po vodě. Na délku měří téměř 50 metrů a v průměru má okolo 6 metrů.