V Asociaci vozíčkářů a zdravotně i mentálně postižených pracuje jako pečovatel Martin Sehoř. Je to jediný muž v Děčíně, který se rozhodl tímto způsobem pomáhat fyzicky a mentálně postiženým lidem. Jak dlouho to ještě bude moci dělat, ale neví. V Avazu totiž brzo nebudou mít na jeho výplatu.

„Kdyby nás v současnosti tolik netrápilo, že Martina nebudeme mít z čeho zaplatit, bylo by nám veseleji,“ povzdychl si Pavel Kostka, další zaměstnanec Avazu. Dodal, že bohužel, i když je Avaz nezisková organizace, pečovatel si na sebe musí vlastně vydělat sám. Avaz na něj sice dostává dotaci od úřadu práce, ale to na jeho výplatu nestačí.

„Problém je v tom, že by ho měli platit lidé ze svých příspěvků na péči, které dostávají od státu. Jenže teď, v době krize, si i tyhle peníze začali šetřit. A to i na úkor toho, že nebudou mít někoho, kdo se o ně postará,“ stěžuje si Pavel Kostka.

Petr Kumstát, jednatel Avazu, souhlasí: „Do konce loňského roku bylo pro Martina práce dost. On totiž zvládne i to, co by pečovatelka fyzicky nemohla. Dokáže se o klienty, kteří to potřebují, skutečně postarat. Není pro něj třeba problém zvednout těžkého člověka.“ Navíc ho jeho práce baví, dodal Kumstát.

Pavel Kostka nepovažuje chování lidí, kteří si svůj příspěvek na péči šetří za rozumné: „Oni ty peníze dostávají na to, aby si mohli zaplatit právě třeba pečovatele. Tím, že je na to nepoužijí, riskují, že o ně přijdou. Protože sociálka po nich bude chtít vykázat, na co je vynaložili. Jenže mezitím budeme muset Martina propustit, protože, když si lidé u nás neobjednají jeho služby, nebudeme mít peníze na jeho výplatu..“

Martin Sehoř není ve svých soudech k lidem tak přísný: „Hodně lidí také o tom, že se o ně mohu starat, neví. Za chvíli jedu k nějaké paní z Bynova, která se o nás dozvěděla od známých.“ Sám ale uznává, že do prosince byl mnohem vytíženější, než teď.

Martin dělá práci pečovatele už pět let, a nerad by s ní skončil: „Pomáhám lidem rád. Práci si najdu vždycky, ale tahle mne naplňuje.“

Jeho denní program byl donedávna naplněný tím, že jezdil za klienty a pomáhal jim s tím, co potřebovali: „Přivezl jsem jim oběd, odvezl je tam, kam potřebovali, třeba na zahrádku, nebo k lékaři. Pomáhal jsem jim z hygienou, prostě se vším. Teď mám klientů málo.“

Momentálně se snaží na své služby lidi upozornit. Roznesl letáky s nabídkou po obvodních lékařích a do nemocnice. Nějakou odezvu to prý mělo.

„Zájemci nám třeba do Avazu zavolají, ale když zjistí, že hodina Martinových služeb stojí sto korun, jejich zájem většinou ochladne. Jenže mi to nemůžeme dělat zadarmo, i kdybychom chtěli. Nám dotace přiděluje Kraj. A ten se nás ptá, proč chceme přispět na Martinovu výplatu, když můžeme využít peněz, které na péči dostávají od státu lidé,“ objasnil složitost situace Pavel Kostka.

Pokračoval, že v Avazu pořádají pro tělesně postižené celoročně spoustu akcí. Velmi oblíbené jsou mezi klienty rekondiční pobyty a sportovní akce. Snaží se, aby se jejich klienti zabavili. Ale podstatu své práce vidí v každodenní pomoci lidem, kteří to potřebují.

„Půjčujeme za symbolickou cenu invalidní vozíky a zdravotní pomůcky. Několikrát týdně k nám chodí fyzioterapeutka, máme tu internet zadarmo, na který jezdí lidé až z Ústí, ale hlavně poskytujeme pečovatelskou službu,“ dodal Petr Kumstát. „Proto nás tak mrzí, že by Martin mohl přijít o práci. Je to jediný chlap v Děčíně, který něco takového dělá,“ uzavřel Kumstát.

Martinovy pečovatelské služby si lze objednat na internetových stránkách Avazu www.avaz.wz.cz.