Jako uprostřed kanadských lesů si musí připadat turisté, kteří se dostanou do oplocenky na vrcholu Sokol u Kytlic. Na jaře letošního roku zde vyrostl velký dřevěný srub. Jenže jeho stavitel si nesehnal povolení stavebního úřadu ani Správy CHKO Lužické hory, a tak ho bude muset pravděpodobně jako černou stavbu zbourat.

Na srub uprostřed lesů úřady upozornil člen Vlčích hlídek Radek Kříček z olomoucké pobočky Hnutí Duha. Právě v okolí nové dřevostavby totiž v minulostí několikrát objevil známky výskytu vlků. „Bylo to pro mne velké překvapení, když jsem jej objevil. Všiml jsem si srubu jen náhodou, protože jsem malým průzorem viděl jeho část na kůrovcové holině. Když jsme šli blíž, objevila se před námi velká dřevěná stavba,“ řekl Deníku Kříček, který měl od počátku pochybnosti o legálnosti stavby. Obrátil se proto na Správu CHKO Lužické hory a stavební úřad v České Kamenici, ty mu následně potvrdily, že stavba nemá potřebná povolení.

Jak se Hnutí Duha podařilo zjistit, srub na Sokolu postavil člověk, který má v pronájmu honitbu od Lesů České republiky. Ale ani tento státní podnik nedal podle organizace souhlas se stavbou srubu na svém pozemku. Nemá dokonce ani v plánu vydat souhlas s dodatečnou legalizací, kterou stavební zákon umožňuje. „Stavebník argumentoval tím, že se jedná o myslivecké zařízení určené k pozorování zvěře,“ uvedl Kříček.

Takto se zpravidla označují kazatelny nebo posedy, jenže do jejich zákonem daných rozměrů se srub u Kytlic nevejde. Mohou mít podle zákonných mantinelů nanejvýš třicet metrů čtverečních. Svými rozměry ale spíše připomíná podle názoru Správy CHKO rekreační chatu, nechybí u něj ani vyhlídková terasa. Dohromady zabírá plochu přesahující 36 metrů čtverečních. Podle ochránců přírody je proto nutné jej odstranit, do krajiny podle nich nezapadá ani svým vzhledem.

Zda opravu srub z lesů nad Kytlicemi zmizí, by mělo být jasné v následujících týdnech. Stavební úřad v České Kamenici totiž začal se stavebníkem řízení. Ze zákona mu musí dát možnost srub legalizovat. „K tomu mi musí doložit, že stavba není v rozporu s žádným právním předpisem nebo s jakýmkoli zájmem, který je chráněný státem,“ uvedla pro Ekolist vedoucí českokamenického stavebního úřadu Věra Drobná.

Jedním s potřebných dokumentů je i vyjádření Správy CHKO Lužické hory. Pokud všechny potřebné dokumenty stavebník doloží, stavební úřad nebude mít jinou možnost než objekt dodatečně povolit. Na dodatečné povolení stavby má investor lhůtu dva měsíce. Drobná dodala, že mu ji kvůli situaci kolem pandemie koronaviru nejspíš o měsíc prodlouží.

Ochranáři ovšem cestu k legalizaci nevidí. „Takové stavbě nelze dát jiné než negativní stanovisko. Je to mimo zastavěné území, navíc na hranici druhé a první zóny. Předpokládám proto, že stavební úřad povede řízení o odstranění stavby, protože není možné bez našeho souhlasu vydat ani dodatečně stavební povolení,“ řekl vedoucí Správy CHKO Lužické hory Tomáš Besta.

Kříček považuje případné dodatečné povolení stavby za nebezpečný precedens. Úřady by tak podle jeho názoru totiž daly stavebníkům volné ruce i v chráněných územích. „Podporujeme snahy mysliveckých spolků snižovat stavy přemnožené spárkaté zvěře. Legalizace podobných zařízení ale problém obnovy lesa nevyřeší. V případě, že by k odstranění nedošlo, se můžeme dočkat podobných předimenzovaných objektů téměř na jakémkoli místě v krajině,“ dodal Kříček.