„Tu a tam si někdo pár kuliček utrhne. Jenže když se to násobí počtem lidí, kteří sem zajdou, hroznů ubývá. To si ale každý musí srovnat se svým svědomím," říká ředitelka zámku Iveta Krupičková.

Turisty neodradí ani výstražné cedule, oznamující, že tam došlo k chemickému ošetření porostů.

„Bohužel, minulá zima byla hodně mírná a umožnila tak šíření škůdců a zejména houbových chorob. Jediným  možným prostředkem, jak zmírnit napadení vinice, jsou postřiky. Od jara prakticky až do sklizně. A lidé hrozny ochutnávají. Neodradí je ani riziko možných zažívacích potíží," konstatuje Alena Ungrová, která se o vinohrádek v děčínském podzámčí stará.

Turisté, kteří jsou ukázněnými návštěvníky, ochutnávku hroznů berou spíše jako zlodějské počínání.

„Jsme mile překvapeni.
O existenci zdejší vinice jsme vůbec nevěděli. Vinohrádek vypadá moc pěkně a je to určitě zajímavé zpestření zdejší zámecké prohlídky. Škoda, že si někteří nenechavci myslí, že hrozny tady rostou kvůli nim," posteskl si turista Honza. „Určitě se sem za nějaký rok vrátíme a doufám, že se nám poštěstí ochutnat sklenku vína ze zdejší produkce," dodal.

K založení vinohrádku ve svahu pod zámkem došlo před šesti lety. Pěstování vinné révy v Děčíně a dalších místech labského údolí bylo v minulosti docela běžné. Vinice je tedy jakousi připomínkou historie.

Archivní prameny dokládají, že vinařství se v polovině šestnáctého století věnovali už tehdejší majitelé děčínského zámku, rytíři z Bünau. Rod Thunů pak měl vinice i na dalších místech okolí a také se postaral o vybudování zámeckých vinných sklepů.

Ty v posledních desítkách let svému účelu ale už nesloužily. Není zatím jasné, jaký další osud sklepy čeká, protože jejich případná obnova by si vyžádala spoustu peněz.

„Snad se alespoň dočkáme chvíle, že úroda na vinici bude taková, aby se vyplatilo zpracování hroznů na víno. Děčínské zámecké bych docela ráda ochutnala," nechala se slyšet ředitelka Krupičková.

Na vinohrádku pod Dlouhou jízdou bylo vysazeno 250 keřů, tedy odborně řečeno hlav vinné révy.

„Jde o odrůdu rulandské šedé, která je dost náchylná k vymrzání. Takže průběžně musíme místo poškozených hlav vysazovat nové. Je to moštová odrůda vhodná ke zpracování na víno, ale jsou i další vyšlechtěné druhy, kterým by se ve zdejších podmínkách dařilo lépe. Ty máme na horní vinici," dodala Alena Ungrová.