Až v polovině října. Takový je předpoklad zprůjezdnění jednoho jízdního pruhu na silnici z Hřenska do Německa. Jestli se komunikaci, kterou ohrožují nebezpečné skály, podaří otevřít dříve, to by mohlo napovědět i pondělní odpoledne. Do obce se znovu vydají zástupci Ředitelství silnic a dálnic, aby společně s dalšími přizvanými odborníky detailně zmapovali rizikové místo.

„Bude to důležitý krok ke zpracování realizační dokumentace pro stavbu dopadového pískového lože. Musí být mohutnější, než se původně předpokládalo,“ vysvětlil vedoucí manažer provozního úseku ŘSD Marek Macho.

Při páteční schůzce na hřenské radnici směřovalo nejvíce otázek i výčitek právě na zástupce silničářů.

„Kdyby měli zájem jednat rychleji, tak už mohla být silnice alespoň provizorně průjezdná. Dopad uzavírky je šílený. Někteří podnikatelé už tady prakticky krachují a propouštějí zaměstnance. Odříznutí od okolního světa má nepříznivý vliv i na obce v širším okolí,“ rozčiloval se hoteliér Jan Havel.

Lubomír Paroha, který v pracovní skupině na jednání o padajících skalách a uzavřené silnici zastupuje občanskou veřejnost, poukázal na ekonomické ztráty z odlivu turistů kvůli uzavřené silnici.

„Doložitelný odhad hovoří o denních ztrátách na tržbách ve výši nejméně půl milionu korun,“ tvrdil.

Nejčastěji pokládané zůstávají otázky, proč už správce silnice nezajistil vybudování dopadového lože odpovídajících parametrů. Do něho by skalní četa národního parku České Švýcarsko shodila uvolněné a nebezpečné balvany a bylo by možné povolit silniční provoz v pruhu podél nábřežní zdi. Tedy v nejvzdálenějších místech od úpatí nestabilních skalních bloků.

„Ta studie vycházející z počítačové simulace případného skalního řícení ukázala, že asi čtvrtina z celkového objemu padajících kamenů by zasáhla i pruh vymezený pro provizorní silniční provoz. Musí se tam proto kromě bytelnějšího pískového lože postavit gabionová stěna uložením kamenů do drátěných košů. Tahle zábrana by měla společně s dalšími nutnými opatřeními zajistit bezpečnost uživatelů komunikace,“ vysvětlil spoluautor studie Jaroslav Antoš.

Pro zajištění maximální bezpečnosti se předpokládá, že motoristé budou jezdit po silničním pruhu u nábřežní zdi včetně tamního chodníku. Podél něj má být postaveno dřevěné bednění. Náklady na pískové lože, postavení ochranné stěny a všechna další potřebná bezpečnostní opatření odhaduje správce komunikace na zhruba dva miliony korun.

„Nebude to zrovna levná záležitost. Bez potřebné dokumentace tam není možné nic dělat. Tak to prostě je. I když ŘSD musí omezovat výdaje, na řešení havarijních situací, jaká nastala i v Hřensku, peníze najít musíme. Nic se ale nedá urychlit,“ poznamenal Marek Macho.

Až se silničářům podaří uskutečnit všechna opatření, ujme se plnění dohodnutých povinností správa Českého Švýcarska.

„Jakmile bude hotové dopadové lože, můžeme do jednotlivých částí skal instalovat měřící čidla a skalní četa zajistí shození uvolněných balvanů,“ reagoval mluvčí národního parku Tomáš Salov.

Samotný zásah do skal nebude zrovna snadným úkolem. Řícení zahrozilo totiž v místech bývalého kamenolomu. Jde tedy o lokalitu s nepředvídatelnými riziky. Ta by měla právě včas odhalovat monitorovací čidla napojená na semafory z obou stran silnice.

„Já bych takový hazardér rozhodně nebyl, ale každou chvíli tady i přes značku zákazu vjezdu projede z obou stran nějaké auto. Policisté o tom dobře vědí, ale asi přivírají oči,“ poznamenal dělník ze stavební firmy, která ze dna Kamenice odstraňuje popovodňové nánosy.

S projížděním uzavřené silnice si nelámali hlavu němečtí ani čeští motoristé i v době, kdy tam postával policista.

„Je to další pádný důkaz o tom, že řidiči nerespektují dopravní značky a dělají si, co chtějí. Když mají zaplatit pokutu bývají ještě dost arogantní,“ připomněl opakující se trable na českých silnicích šéf děčínské dopravní policie Martin Votrubec.