Skály svázané ocelí. I takový obrázek by se v budoucnu mohl naskytnout turistům při pohledu na pískovcové masivy v Hřensku.

Hrozbu jejich zřícení by mělo zažehnat nejen dokončení sanace aktuálně ne úplně stabilních bloků, ale do budoucna i zajištění dalších skal prostřednictvím takzvaných zátěžových plotů.

„Tohle nebo podobné jiné zabezpečení je úvahou pro období několika příštích let. Podstatně naléhavější nutností zůstává získání finančních prostředků právě na dokončení další etapy sanace ve Hřensku. Ta má navazovat na předchozí zabezpečovací práce ve skalách nad silnicí směrem k hraničnímu přechodu s Německem,“ uvedl Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko.

Jeho správa právě před několika týdny požádala Státní fond životního prostředí o poskytnutí dotace 32 milionů korun.

„Schvalování státních dotací bývá zdlouhavějším procesem. Pokud ale požadované peníze z operačního programu získáme, mohlo by se podařit zvládnout sanační práce do konce příštího roku,“ uvedl Salov.

Dokončení sanace v místech, kde stavbaři dosud nezasahovali, bude spočívat v zabezpečení nestabilních bloků a jejich ukotvení v jižní části pískovcového masivu táhnoucí se ve svahu nad silnicí.

Tu mohou po dokončení sanačních prací na jaře letošního roku motoristé využívat v jednom jízdním pruhu.

„Zabezpečení skal v dalších úsecích je podmínkou k otevření silnice v celé šíři,“ poznamenal mluvčí národního parku.

Sanaci pískovcových bloků provázejí i další problémy. Není ani jasné, kdo by měl opravy platit. Tuto povinnost totiž jeden zákon ukládá Ředitelství silnic a dálnic, druhý zase národnímu parku. Ani jedna organizace ale nemá potřebné peníze, které by do opravy mohla investovat. Jasno do tohoto sporu nevnesl ani pražský soud, na který se s žalobou obrátila správa Českého Švýcarska. Ochránci přírody na soudní verdikt čekají už dva roky.

Přitom ani v příštích letech nelze očekávat, že by riziko skalního řícení v Hřensku zcela pominulo. Studie zabezpečení tamních skal předpokládá výdaje okolo dvou stovek milionů korun na vytvoření systémové ochrany, která by znamenala dlouhodobější zažehnání hrozby. A to pomocí zátěžových plotů. Jejich vybudování ale vnímají ve Hřensku s rozpaky.

„Zásah do vzhledu zdejších skal to bude v každém případě. A lze těžko očekávat, že půjde o nějaké zkrášlení pískovců. Asi by mi takové zabezpečení nevadilo, pokud půjde o citlivé úpravy,“ tvrdil hřenský hoteliér Lubomír Stárek. Jeho manželka a spolumajitelka hotelu Labe Ivana Stárková se obává, že podobný zásah turisty od návštěvy letoviska spíše odradí.

„Viděla jsem skály svázané ocelí v Alpách. Vůbec se mi to nelíbilo. Pokud už to bude nezbytné opatření, měla by být vedle hlediska zvýšení bezpečnosti respektována i jistá ohleduplnost ke kráse zdejších skal,“ dodala. Podobně reagovali i někteří turisté.