Děčín dělí od Lubinu v Dolnoslezském vojvodství v Polsku přibližně 150 kilometrů. Přesto si na otřesy stěžovala řada lidí, především bydlících ve vysokých panelácích. „Včera odpoledne se chvíli houpal věžák na Starém Městě. Bylo to příšerné,“ napsala ve středu 30. ledna na sociální sítě Majka Lišáková Buňatová, která bydlí v jedenáctém patře paneláku v Příčné ulici.

Záhy se k ní přidali další lidé, kteří měli podobné zážitky. A nejen ze Starého Města. „V Boleticích jsem to také cítil,“ napsal David Šustr. „Včera jsem říkala babičce, že se mi se motá hlava, že se se mnou houpe židle. Bylo to hnusný. Bylo to na Starém Městě v 11. patře,“ uvedla Ivana Zelenková.

Otřesy byly cítit také v panelácích v Bynově v ulici Na Vyhlídce. Všichni lidé mluví také o stejné době, domy se třásly okolo 14. hodiny. Ve stejnou dobu zaznamenali otřesy v Liberci. Otřesy zaznamenaly i seismologické stanice. Důlní otřes způsobil zemětřesení, které dosáhlo síly 4,8 stupně. Podle Jana Zedníka ze seismologické služby Geofyzikálního ústavu Akademie věd šlo o jeden z nejsilnějších záchvěvů za posledních deset let.

„Podobné otřesy v polském Lubinu jsou poměrně časté, většinou ale dosahují jen kolem tří stupňů,“ potvrdil odborník.

Jde o podloží i hloubku, odkud se vlny nesou

Podle turnovského geologa Jana Bubala jsou účinky závislé na intenzitě otřesu, vzdálenosti a na podloží. Pokud je dům na skále, pocítí jeho obyvatelé otřesy méně, než když stojí na štěrkopískovém podloží. Podle vedoucího seismologické služby Jana Zedníka jsou dopady otřesu závislé také na hloubce, v jaké se výbuch či otřes odehrají. Čím hlouběji, tím dál se vlny nesou a důsledky jsou těžší. Jako příklad uvedl zemětřesení v Bolivii v 90. letech, které se odehrálo v hloubce 700 kilometrů. „Důsledky tehdy lidé pocítili až v New Yorku,“ poznamenal. Důl na měď Rudna v Lubinu je povrchový, nachází se v hloubce necelého kilometru.

K důlním otřesům tam dochází poměrně často. Ten poslední zaznamenali seismologové loni v březnu. Otřesy tehdy dosáhly 2,7 stupně Richterovy škály. „Těžba v dole vyvolává umělé zemětřesení stejně jako důlní otřesy na Ostravsku. Tam je to ale poměrně vzácné, zatímco v Lubinu je to třeba i jednou za týden,“ uvedl seismolog.

Zemětřesení zaznamenali lidé v minulosti již mnohokrát. Obzvláště silné bylo to na začátku 70. let minulého století. „Koukali jsme se na televizi, když se najednou začal houpat lustr. Cítili jsem i jak se hýbe podlaha,“ popsala zážitky téměř 50 let staré Dana Smetanová. Ta tehdy bydlela v paneláku v Kladenské ulici na Starém Městě.

Někteří lidé tehdy dokonce vybíhali z domů a odjížděli pryč. „Začala jsem oblékat malého syna. Nakonec jsme nikam nešli, byl to jen jeden takový silný záchvěv,“ dodala Smetanová.