Svou akci ohlásili radikálové na sobotu 14. září, kdy se chtějí ve 14 hodin sejít na varnsdorfském náměstí Edvarda Beneše. To bylo i v minulosti výchozím místem protestních pochodů ke zdejším romským ubytovnám. Že má mít zářijové shromáždění ve Varnsdorfu spojitost se dva roky starými sociálními nepokoji,  radikálové nepopírají.

„Hlavním tématem shromáždění bude připomenutí událostí přede dvěma lety 
a zhodnocení situace v Ústeckém kraji," říká předseda dělníků Tomáš Vandas, který bude ve volbách kandidovat 
v Ústeckém kraji jako lídr strany. Prý proto, že je zde společně s Moravskoslezským krajem nejkritičtější situace 
a chce tomuto regionu věnovat největší pozornost.

Vandas se neobává, že by se mohlo zářijové shromáždění dělníků opět zvrhnout v pochod k romským ubytovnám.

„My máme nahlášený pouze mítink. Pokud se někdo rozhodne uspořádat pochod, je to na jeho zodpovědnost," tvrdí předseda.

Přitom téměř po každém  mítinku této strany se lidé 
vydali na pochod městem do problémových lokalit. Naposledy se tak stalo v Českých Budějovicích, kde policisté během dvou víkendových protestů pozatýkali na dvě stovky lidí a museli nasadit 
i vodní dělo a slzný plyn.

Možných problémů s pochodem městem se nebojí ani starosta Varnsdorfu.

„V tuhle chvíli si dost lidí uvědomilo, že je třeba dát najevo názor. Ale nějaké násilí není cesta," je přesvědčen 
Martin Louka.

Jenže problémy s radikály nebyly poslední dobou jen v Českých Budějovicích, ale také v Duchcově na Teplicku. Při mítinku Dělnické strany sociální spravedlnosti, který se konal v souvislosti s napadením manželského páru skupinou Romů, bylo v Duchcově 
22. června zraněno 11 policistů, policie obvinila tři účastníky z napadení úřední osoby a výtržnictví. Dalších osm lidí se dopustilo přestupků. Policie musela v Duchcově zasahovat také na konci května po protiromském shromáždění několika stovek lidí. Po oficiálním ukončení akce totiž asi 300 protestujících vyrazilo směrem k ulicím, kde bydlí Romové.

Sociální bouře vypukly na severu Čech před dvěma lety. Odstartovalo je řádění Romů, kteří v Novém Boru mačetami napadli několik hostů jednoho baru. O několik týdnů později pak Romové útočili znovu, a to teleskopickými obušky, kdy při cestě z diskotéky napadli v Rumburku skupinu mladíků. Případ již řeší soud.
První velký protest proti kriminalitě a nepřizpůsobivým se uskutečnil několik dní poté, kdy Rumburkem pochodovaly dva až tři tisíce lidí. Prošly několikrát městem 
a vždy směřovaly k domům, kde útočníci bydleli. U jednoho z nich pochodující poničili zahradu a plot.

Následně se hlavní vlna protestů přesunula do Varnsdorfu. K největším srážkám 
s policií došlo 10. září 2011 po mítinku Dělnické strany sociální spravedlnosti. Dav jejích sympatizantů a místních lidí zamířil k romským ubytovnám na ulici T. G. Masaryka a k bývalému hotelu Sport. Tam je ale policejní kordony nepustily. Pomocí vodního děla, pyrotechniky a slzného plynu policisté zatlačili účastníky pochodu, mezi kterými byli i radikálové házející na policisty kamení, zpátky do města. O týden později se ve Varnsdorfu uskutečnil další protest, tentokrát proti policejnímu zásahu.