To si snad dělá legraci! Copak doma nemá ženu? Takové – a ještě mnohem nenávistnější – reakce se snesly na hlavu děčínského soudce Miloše Řízka. Ten totiž před několika dny propustil na svobodu muže, který se přiznal ke znásilnění devětatřicetileté ženy na Šluknovsku.

Ke znásilnění došlo 18. září. Policie po muži vyhlásila ihned pátrání, do něhož zapojila média i veřejnost – a za pár dní byla úspěšná, násilník byl zatčen. Veřejnost očekávala, že na násilníka bude uvalena vazba. Jenže se tak nestalo  – a strhla se lavina reakcí.

ČTĚTE TAKÉ: Šluknovsko v šoku: Sexuální násilník klidně běhá po svobodě!…ZDE

„Dá se na soudce někam podat stížnost? Takhle jdou na ruku kriminálníkům a nebezpečným šmejdům. Neškodné vtipálky naopak pošlou sedět," napsal do diskuze na webu Děčínského deníku Sup. Další názory na adresu soudce jsou mnohem radikálnější.

Miloš Řízek se jim ale brání: „Trestní řád přesně vymezuje důvody pro vzetí obviněného do vazby. Tyto důvody jsou dány taxativně 
a nelze je rozšiřovat," odpověděl Děčínskému deníku Miloš Řízek na dotaz, proč na násilníka vazbu neuvalil.

Podle zákona, jak uvedl soudce, smí být do vazby vzat člověk jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních  skutečnosti vyplývá důvodná obava, že uprchne, či se bude skrývat, že bude působit na nevyslechnuté svědky, či že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán.

Jak se ale Děčínskému deníku podařilo zjistit, tento muž má již z minulosti jeden sexuální útok na svědomí. Státní zástupce proto o vazbu soud požádal s tím, že je obava, že bude obviněný trestnou činnost opakovat.

Na to ale soudce Miloš Řízek neslyšel.

„Z obsahu trestního spisu, který byl státním zástupcem s návrhem na vzetí do vazby předložen, však žádné takové konkrétní skutečnosti nevyplývají, proto jsem návrhu státní zástupce vyhovět nemohl," hájí se soudce.

S negativní reakcí veřejnosti prý předem počítal.

„Mohu jen slovy zákona zopakovat, že jako soudce jsem při výkonu funkce vázán pouze zákonem a nesmím se při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky," dodal Řízek.