Hladový kámen u Tyršova mostu v Děčíně možná zmizí na dlouhé desítky let hluboko pod hladinou Labe. To pokud stát postaví jez na Labi. Přesto si lidé budou moci tuto zajímavou památku kdykoli prohlédnout. Hydrometeorologický ústav totiž nechal udělat jeho 3D model, který vystavil na internetu.

Hladový kámen vystupuje z vody jen při velkém suchu. V minulosti tak byl předzvěstí velké bídy, odtud jeho pojmenování hladový. V posledních několika letech je ale z větší nebo menší části vidět každý rok. Toho letos využil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

„Nejprve bylo nutné kámen obkopat a následně očistit vapkou. Z odkopaného materiálu jsme si vytvořili hrázku, za kterou jsme vyčerpali vodu tak, abychom se dostali co nejníže,“ popsal přípravu na trojrozměrné skenování asi nejznámějšího hladového kamene v Čechách Daniel Kurka z ČHMÚ.

Ale ani takové přípravy na kvalitní naskenování nestačily. S Povodím Labe si proto hydrometeorologové domluvili, že na krátkou dobu ještě sníží hladinu řeky.

Zároveň bylo nutné nad kamenem postavit stan. Na přímém slunci totiž není možné pořídit kvalitní záběry potřebné pro vytvoření modelu.

„Stále hrozí vybudování jezu a takové suché podmínky už nemusí do jeho případné stavby nastat. Myslíme si, že je naší morální povinností jako ČHMÚ, když máme na starosti měření průtoků a stavů hladin, zachovat tento historický záznam i pro budoucí generace,“ vysvětlil Kurka, proč se ústav do tvorby modelu hladového kamene pustil.

Virtuální hladový kámen ČHMÚ před několika dny zveřejnil na svém webu. Model určený pro veřejnost je velký 200 MB. Ústav jej má ale k dispozici v mnohem detailnějším rozlišení.

V tom největším rozlišení má model kamene 15 GB. Kompletní data jsou zálohována na třech různých místech, aby se neztratila. A je pravděpodobné, že jak bude pokračovat vývoj techniky, tak ČHMÚ zveřejní i modely ve vyšším rozlišení.

Letošní rok byl, stejně jako ty předchozí, extrémně suchý. „Letos je větší sucho než v roce 2015. Problém je ale v tom, že dříve trvalo suché období nanejvýš tři roky. Letos to byl ale už čtvrtý velmi suchý rok po sobě,“ doplnil Kurka.

„Ve městech, jako byl Děčín nebo Podmokly, přinášela velkému množství lidí obživu plavba. Jenže tu nebylo možné v období sucha provozovat, a tak byli šífáci a další lidé existenčně závislí na plavbě v tu dobu bez příjmů,“ vysvětlil ředitel děčínského oblastního muzea Vlastimil Pažourek.

Kromě hladového kamenu nechal ČHMÚ naskenovat i historický vodočet na zámecké skále, který odborníci považují za jednu z nejvýznamnějších hydrologických památek u nás. Její 3D model by se měl objevit na webu ústavu v nejbližších dnech.

Na hladových kamenech jsou historické nápisy s rýhami značícími, kam až v daném roce klesla voda. Jsou proto považovány za důležité dokumenty mapující život okolo řeky. Některé nápisy jsou staré i několik staletí.

Podivejte se, jak hladové kameny vystouply z Labe letos v červenci:

„Na dolním Labi je přibližně 15 hladových kamenů, které vystupují v období sucha,“ řekl Jiří Mach z děčínské pobočky Povodí Labe.

Před třemi lety se poprvé po desítkách let objevil hladový kámen u Těchlovic. Řada lidí jej považovala za ztracený, zničený měl být během úprav labského dna. „Já ho za ztracený nepovažoval. Za 26 let, co jsem u Povodí, jsme nikdy v těchto místech nedělali takovou prohrábku. A pokud bychom ji dělali, museli bychom ten kámen někam odtáhnout,“ dodal Mach.