Tvrdí to svědek Radek Lekner z Benešova nad Ploučnicí. Dokonce se mu to podařilo vyfotit mobilním telefonem.

Podle Povodí Labe jde o naprostý nesmysl.

„Byl jsem se projít se svým kolegou na Pastýřské stěně, když jsme si všimli, že se dole pod zámkem uklízí naplavené dřevo,“ popisuje Radek Lekner.

Na tom by podle něj nebylo nic divného. „Ale co mne naprosto fascinovalo, bylo házení vyzvednutého materiálu zpět do řeky,“ tvrdí s tím, že rozhodně nešlo o malé klacíky, ale o celé větve. Drapákem měla obsluha vyklizovací lodě přejet vanu a hodit jeho obsah zpět do řeky.

„Nejspíš chtěli ušetřit za skládkovné,“ domýšlí Lekner.

S tím ale zásadně nesouhlasí povodí Labe.

„Posádka soulodí, což je pět lidí, potvrdila, že v žádném případě nebylo spláví uvolňováno a odkládáno do vodního toku,“ oponuje ředitel závodu Dolní Labe Libor Zídek.

„Při těžbě hladinového spláví z proudící řeky drapákem dochází k uvolňování části spláví. Tomu nelze při této technologii zabránit. V žádném případě se ale nejednalo o velké předměty ohrožující mosty či plavidla, ani o toxické látky negativně ovlivňující kvalitu vody v řece,“ dodává Zídek.

Odklízení naplavenin, v odborném názvosloví splavenin, u městského přístavního můstku pod zámkem si objednal podle vyjádření Povodí Labe děčínský magistrát po lednových povodních. Dřívější úklid naplaveného dřeva nebyl možný kvůli technologickým podmínkám.

O vytěžení se staralo vyklizovací soulodí Eva/Kopisty, které odváželo podle vyjádře ní Libora Zídka vytěžený materiál do nákladního člunu v ochranném přístavu v Rozbělesích.

Do zcela jiné kategorie patří odpad plovoucí po hladině. „Pro jeho sběr nemáme speciální vybavení,“ uzavírá ředitel Zídek.