O tom, jak horké chvilky může přivodit z popelníku v autě vypadlý ještě doutnající nedopalek cigarety, ví své jeden z děčínských podnikatelů. Kuřákem už delší dobu není, ale tenkrát měl nahnáno.

„Najednou jsem ucítil podivný zápach. Tak jsem hned zastavil a pozorně si auto prohlédl. V prostoru pod předními sedačkami jsem uviděl žhnoucí zbytek cigarety, od níž začal doutnat kobereček na podlaze. Rychle jsem do těch míst vyprázdnil část hasicího práškového přístroje. Pak jsem měl starosti s čistěním auta, ale případnému požáru jsem zabránil,“ připomněl jednu z epizod na svých častých služebních cestách děčínský motorista Václav Bína. Mohl velebit fakt, že doutnající kobereček měl čím uhasit.

„V autě mám kromě toho práškového ještě jeden prostředek na hašení. Je to taková pěna ve spreji. Zatím jsem ani jedno ani druhé naštěstí delší dobu nepotřeboval,“ dodal živnostník.

Mít v osobním vozidle hasicí přístroj není stanovenou součástí povinné výbavy. Nic na tom zřejmě nezmění ani novela příslušné vyhlášky. Má platit od letošního července a ministerstvu dopravy coby navrhovateli úprav hasiči podnět k povinnému umístění hasicího přístroje ve vozidlech dali. Ministerští úředníci návrh neakceptovali s odůvodněním, že když auto začne hořet, měl by řidič od vozidla co nejrychleji zmizet a o žádný zásah se nepokoušet. Děčínští záchranáři s podobným tvrzením úplně tak nesouhlasí.

„Měli jsme dost případů, kdy buď samotný majitel a nebo někdo jiný nahlásil požár auta na silnici. Když jednotka dorazila na místo, byl už oheň zlikvidován díky tomu, že řidič měl v autě hasicí přístroj. Je to tedy vybavenost, která se určitě vyplatí a ve vozidle moc místa nezabere,“ tvrdil velitel požární stanice děčínského pracoviště Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje Miroslav Mandzák. Domnívá se, že hasicí přístroj by měl být stanovenou povinnou výbavou.

„Určitě mnohem potřebnější, než takové hlouposti jako je bloček s tužkou a nebo měřící pásmo,“ rozčiloval se děčínský záchranář. Zmiňované pomůcky ale považují za důležité předkladatelé úprav povinné vybavenosti například kvůli zdokumentování situace při nehodách, ke kterým nemusí volat policii. Údaje budou potřebovat pro pojišťovnu.

V loňském roce zasahovali hasiči na Děčínsku u 345 požárů.

„V pětatřiceti případech to byly zásahy u hořících dopravních prostředků. Jednoznačně převažovala osobní vozidla. Takže i tento fakt opravňuje k požadavku, aby jejich řidiči měli k dispozici hasicí přístroj,“ uvedl vyšetřovatel požárů Miroslav Svoboda z děčínského pracoviště HZS Ústeckého kraje.

Život bez auta si nedokáže představit Rostislav Zajíček. Záchranářům v jejich tvrzení o povinné výbavě dává za pravdu jen částečně.

„Když si představím nějakou havárii, po které vozidlo začne hořet, pozornost řidiče se upíná k tomu, aby auťák co nejrychleji opustil. Tedy pokud není zraněný. Myšlenky na nějaké hašení zrovna nemá,“ tvrdil motorista z Dobkovic. Připouští, že v určitých případech se majiteli auta podaří použitím hasicího přístroje zabránit větším škodám.

„Jenže ten přístroj musí být rychle dostupný. Snad by měl být přímo v autě a ne kdesi zahrabaný v kufru mezi náhradními díly. Dost ale pochybuji o tom, že majitel luxusnějšího bouráku dopustí, aby mu interiér auta hyzdil kdesi zavěšený hasicí přístroj,“ dodal Zajíček.