Jak jsou na tom české řeky s přítomností mikroplastů? To chce zjistit organizace Greenpeace. Nedávno odebírala vzorky v Praze na Vltavě, ve čtvrtek vyjely čluny této nevládní organizace na Labe v Ústí a Hřensku. Odebrané vzorky se budou testovat na přítomnost mikroplastů ve výzkumné laboratoři Greenpeace v britském Exeteru.

Klidný proud Labe u mola za ústeckým nádražím včera dopoledne rozčeřily tři čluny s posádkou Greenpeace. Vzorky vody vypluly odebrat na tři místa v okolí čističky odpadních vod v Neštěmicích.

Greenpeace je nevládní nezisková organizace pro ochranu životního prostředí. Organizace má dnes asi 3 miliony členů ve 40 zemích světa. Zdroj: Wikipedie

„Vodu odebíráme pomocí hliníkového vzorkovače, což je držák se speciálně upravenou láhví o objemu jeden litr. Láhev je vyčištěna, aby nedošlo k externí kontaminaci,“ vysvětlil koordinátor kampaně Plast je past Jan Friedinger a dodal, že kampaň s výzkumem úzce souvisí.

„Jejím cílem je snížit plastové znečištění nejenom ve vodách, ale i v ovzduší a v jídle, které konzumujeme,“ připomněl kordinátor.

Ústí nad Labem má pro Greenpeace symbolický význam. „Málokdo to ví, ale zhruba před osmi lety jsme zde poprvé testovali vzorky sedimentů odpadních vod a započali jsme tu úspěšnou globální kampaň,“ zavzpomínal Friedinger.

A na sedimenty má Greenpeace opět spadeno. „Dnes budeme odebírat pouze vzorky z vody, ale v budoucnosti bychom rádi odebírali vzorky i sedimentů a vody, která teče z čističek odpadních vod, popřípadě čistírenské kaly, protože i tam se vyskytuje obrovské množství plastových vláken,“ upozornil člen Greenpeace.

Odběr probíhal za přítomnosti několika zástupců Greenpeace nejenom z České republiky, ale také z Německa, odkud pocházejí i samotné čluny.

Tento typ výzkumu je ojedinělý, liší se totiž od běžných měření, jež uskutečňuje Povodí Labe a která nezahrnují testování na přítomnost mikroplastů. „O tomto výzkumu jsme nebyli informováni, ale dlouhodobě provádíme pravidelný monitoring, při kterém sledujeme jiné matrice, jako je voda, sediment a sedimentová naplavenina,“ uvedl vedoucí kanceláře Povodí Labe Ladislav Merta.

Tento typ monitoringu podle něj standardně probíhá dvanáctkrát ročně, ale v současné době je z důvodu nízkých průtoků na Labi dohodnuta zvýšená četnost odběrů, a to po dohodě s německou stranou.

Ze severu Čech do britského Exeteru poputují celkem čtyři vzorky. Tři budou z okolí Neštěmic a jeden z Hřenska. „Ještě nabereme symbolicky jeden vzorek na hranici s Německem, abychom věděli, kolik mikroplastů posíláme do Německa a následně do moře,“ řekl před odběrem Friedinger. Výsledky by měly být zveřejněny do konce září a na jejich základě se potom Greenpeace rozhodne, jak a kde se budou odebírat další vzorky.

Přítomnost mikroplastů v mořích a oceánech ohrožuje mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou. Větší kusy plastů se do vody dostávají kvůli lidské činnosti, poté se rozloží na plastové částečky o velikosti pět milimetrů. Tyto částečky se pak dostávají nejenom do vody, ale také do ovzduší a do potravin.

Podle Greenpeace je velmi snadné množství mikrovláken účinně omezit například tím, že při praní zvolíme kratší a šetrnější cykly, budeme používat neagresivní tekuté prací prášky a nebudeme se bát kupovat oblečení z druhé ruky.

„Při jednom praní fleecové bundy unikne až milion malých vláken, která se skrze odpadní vody dostávají do řek a oceánů. Čistírna odpadních vod průměrného stotisícového města denně vypustí do řeky až 110 kilogramů mikrovláken,“ upozornil Jan Freidinger z Greenpeace.

Vědci také mimo jiné zjistili, že praní v pračkách s horním plněním uvolňuje mnohem více vláken než s plněním předním, takže pokud se chystáme ke koupi nové pračky, můžeme zohlednit i toto.

Radka Feichtingerová