Patnáct, dvacet, dvacet dva centimetrů, ozývá se ze zamrzlého rybníka na Maxičkách. To policista z krajského poříčního oddělení Petr Hoskovský hlásí svým kolegům tloušťku ledu. Je na zamrzlém rybníku a ze břehu ho jistí jeho kolega Milan Pošík.

Sílu ledu na zamrzlých rybnících a vodních nádržích, které lidé využívají k bruslení a jiným zimním sportům, ve středu dopoledne měřili policisté z krajského policejního poříčního oddělení. K měření si vybrali rybník na Maxičkách, Vlčí jezero a vodní nádrž v Bělé, oblíbená místa rekreačních sportovců v Děčíně.

V rukách lopatu, metr a více než třiceticentimetrový vrták, tak policista vyráží na led. Než však udělá první krok na ledovou plochu, musí se obléct do speciálního obleku

„Z bezpečnostních důvodů si musím obléct plovací vestu, suchý neopren a ochrannou helmu. Pod neoprenem mám na sobě kombinézu, která mě chrání proti chladu. Je to pro všechny případy, kdyby se se mnou led probořil. S tímto oblečením bych v chladné čtyřstupňové vodě vydržel až šest hodin,“ vysvětlil policista Petr Hoskovský.

Bezpečná tloušťka neexistuje

První sondu policista udělá přibližně ve vzdálenosti jednoho metru od břehu. Než se provrtá až k vodní hladině trvá pár minut. Potom vezme do ruky metr se speciální zarážkou a hlásí, že v těchto místech je síla ledu dvacet centimetrů. Potom se vydává dále do středu rybníka. Led nepatrně slábne. Druhou sondou v pětimetrové vzdálenosti od břehu zjistí, že led má sílu devatenáct centimetrů. Při poslední sondáži, kterou provede dvacet metrů od břehu, naměří patnáct centimetrů. „Led nemusí být v každém místě stejně silný. Led pracuje a v některých místech mohou vznikat vzduchové kapsy,“ řekl policista Milan Pošík.

Bezpečná tloušťka ledu však podle policistů neexistuje. „Led je prostě nestabilní plocha, která se stále pohybuje. Uvádí se, že k bruslení a sportovním aktivitám by měl stačit pětadvacet centimetrů tlustý led,“ tvrdí Pošík. K přírodnímu ledu jsou však coby odborníci skeptičtí. „Na přírodní kluziště bych svoje děti rozhodně nikdy nepustil, i kdybych věděl, že led je metr silný,“ přiznal své obavy jeden z policistů.

Další měření se koná na Vlčím jezeře na Maxičkách. „Led je silný od patnácti do dvaadvaceti centimetrů, ale celá plocha je pokrytá rozbředlým sněhem a bruslit tu stejně není možné,“ upozornil Milan Pošík.

Na vodní nádrži v Bělé se policisté k měření ani nedostali. „Nádrž není zamrzlá, tak jsme tu ani neměli šanci něco změřit,“ dodává Milan Pošík.

Linka 112

Děčínští záchranáři v průběhu zimy zatím nezaznamenali ani jeden případ, kdy by se někdo probořil na ledové ploše. „Pokud by se někdo setkal s tím, že by se pod nějakým člověkem probořil led, je nutné okamžitě volat linku 112 a profesionální pomoc,“ řekl lékař děčínské zdravotnické záchranné služby Karel Dostál. Doporučuje, aby se lidé, kteří by chtěli poskytnout první pomoc, nejprve přesvědčili o tloušťce ledu a pokusili se případně po prkně nebo po žebříku k tonoucímu dostat. „Tonoucí by měl rozpažit ruce a snažit se udržet nad hladinou, než přijde pomoc. Pokud se ale dostane pod led, tak šance na záchranu je velmi nízká. Tonoucímu ale hrozí i prochladnutí, které ve vodě chladné okolo dvou stupňů přichází rychle,“ pokračoval lékař.

O přírodní kluziště je ale mezi obyvateli Děčína velký zájem. „Každou zimu se těšíme na bruslení,“ řekla Miloslava Trojanová z Děčína. Doplnila, že veřejné bruslení v Děčíně je pouhé dvě hodiny za celý týden. „A to se na ledu nedá ani hnout, navíc tam někteří mladí lidé jezdí rychle a chovají se hrubě,“ uvedla.

Podle ředitele děčínského zimního stadionu Aleše Havlíka bylo veřejné bruslení v loňské zimě dvakrát v týdnu, ale návštěvnost byla nízká. „Proto jsme nechali bruslení pro veřejnost jenom na sobotu. Jinak o prázdninách a svátcích hodiny veřejného bruslení rozšiřujeme,“ dodal Aleš Havlík.