Opravdový rozsah škod poznali lidé podílející se na obnově stavby teprve ve chvíli, kdy se dostali k horním částem kleneb. Částečně si je museli prohlédnout i z plošiny, protože na některých místech klenby chybí. „Mysleli jsme si, že nanejvýš dozdíme poškozené klenby. Jenže část jich přes zimu spadla a ani zbytek není v dobrém stavu,“ popsal předseda spolku Omnium Jakub Děd. Spolek získal hrobku zdevastovanou dlouhodobým nezájmem poměrně nedávno po mnohaletých snahách od státu a nyní usiluje o její záchranu.

Větší poškození značně zvýší náklady na první záchrannou fázi rekonstrukce hrobky. Ta nezahrnuje například obnovu krypty, kde zatékající voda značně poškodila modro-zlatou mozaiku. Jakub Děd odhaduje, že by se výdaje mohly zvednout na dvoj až trojnásobek. Původně spolek Omnium odhadoval, že mu na první fázi bude stačit půl druhého milionu korun. Ale ani tuto částku nemá pohromadě, zatím se mu podařilo získat jen přibližně 800 tisíc.

Zachránci hrobky počítali s tím, že se jim podaří získat peníze z krajského programu na obnovu památek. V něm ale neuspěli. Naopak si velmi pochvalují spolupráci s Krásnou Lípou.

„Již nyní v počátcích oprav nám věnovali dřevo z městských lesů nezbytné na vybudování podpěr kleneb. A nebrání se ani další pomoci,“ řekl Děd.

Dřevo a jeho zpracování vyšlo město na přibližně 200 tisíc korun. Ochotu k další spolupráci potvrdila také místostarostka Krásné Lípy Jana Drobečková. „Zavázali jsme se každoroční materiální pomoci, především v podobě dřeva. Po podpěrách bude potřeba především na krovy zničené střechy,“ uvedla Drobečková s tím, že o finanční pomoci s Omniem zatím nejednali. „Pokud by měli zájem o peněžitou pomoc, mohou si požádat a budeme o tom diskutovat,“ doplnila.

Pomoci s opravou Dittrichovy hrobky ale může kdokoliv. Spolek zřídil konto určené na podporu rekonstrukce. Peníze je možné posílat na účet 2844188399 / 0800.

Hrobky si cení především památkáři. Na konci 80. let 19. století ji navrhl význačný německý architekt Julius Carl Raschdorff. „Od Raschdorffa, který byl německým císařským architektem, se zachovaly pouze dvě funerální stavby. Tou druhou je hrobka císaře Fridricha II. v Postupimi,“ přiblížil před časem Tomáš Brož z Národního památkového ústavu.

Dittrichova hrobka je unikátní i svým technickým řešením. Stavba byla například zateplená korkem nebo asfaltem. Nedaleko ní stojí menší budova s komínem – kotelna pro vytápění hrobky. Ta vytvářela potřebné klima pro ostatky.